Všechny články
Stejné lavice, různé starty. Sociální bariéry brání školnímu úspěchu
Existuje mimořádně silná vazba mezi sociálním prostředím, ze kterého žáci a žákyně pocházejí, a jejich vzdělávací dráhou. V roce 2021 se proto – úplně poprvé – začalo v Česku systematicky mapovat, kolik takových dětí ve školách vlastně je, jaké bariéry jim brání v učení a jakou podporu konkrétně potřebují.
Cílená podpora (nejen) v náročných regionech
Sociální prostředí, ze kterého děti pocházejí, má stále větší vliv na jejich vzdělávací úspěšnost. Data i zkušenosti ze škol ukazují, že rozdíly mezi regiony se v některých případech prohlubují. Cílem nové strategie MŠMT je proto nejen tato rizika zmírnit, ale především jim systematicky předcházet. Školy v obtížnějších lokalitách potřebují více než jen běžné financování – vyžadují specifickou podporu, která reflektuje reálné potřeby jejich žáků.
Ředitel střediska volného času není manažer v kanceláři. Musí umět inspirovat, tvořit a vést
Jaká je realita práce ředitelů a ředitelek středisek volného času a proč je důležité, aby na to v začátcích nebyli sami? Dva zkušení lídři – Jana Heřmanová z Ivančic a Libor Bezděk z Prahy – společně mluví o odpovědnosti, svobodě, odvaze i potřebě dalšího vzdělávání. A zvou do nového kurzu, který vznikl v Národním pedagogickém institutu.
BLOG. Měli bychom se přesunout od memorování k objevování a řešení problémů
Nové rámcové vzdělávací programy nejsou hrozbou, ale příležitostí. Pro školy, děti i celou společnost. Připravili jsme sérii článků, které vám pomohou pochopit změny, jež novinka do škol přináší. Autory blogu jsou odborníci z týmu Národního pedagogického institutu (NPI).
Škola je zároveň nenáviděná i milovaná
Škola má pro mladé lidi mnoho tváří. Je zároveň nenáviděná i milovaná, nezbytná i neužitečná. Pro některé je příležitostí k rozvoji, pro jiné je v ní nuda, říká vědecká ředitelka Národního institutu SYRI Klára Šeďová.
BLOG. Školy mohou dětem ukázat svět umění a kultury v celé jeho šíři. To je to, oč tu běží
Nové rámcové vzdělávací programy nejsou hrozbou, ale příležitostí. Pro školy, děti i celou společnost. Připravili jsme sérii článků, které vám pomohou pochopit změny, jež novinka do škol přináší. Autory blogu jsou odborníci z týmu Národního pedagogického institutu (NPI).
Česko konečně pracuje na desegregaci
Karel Gargulák působí jako analytik vzdělávací politiky v organizaci PAQ Research, kde se dlouhodobě věnuje řešení nerovností ve školství. V textu představuje aktuální pohled na problematiku segregace a nové systémové i lokální přístupy, které usilují o zlepšení šancí dětí ze znevýhodněného prostředí na kvalitní vzdělávání.
Snídaně jako první krok
Na úpatí Krušných hor leží město Bílina. Na jeho východním okraji najdeme sídliště Za Chlumem – a zde základní školu, která nese stejné jméno. Před třemi lety se ředitelka Barbora Schneiderová rozhodla zkusit něco nového: založila snídaňové kluby. Do „její“ školy totiž docházejí převážně děti, které doma nesnídají, často si nenosí svačinu nebo nemají zaplacené obědy. Jenže když máte hlad, těžko se něco naučíte.
Nadané děti si samy nepomohou
Ačkoliv by podle propočtů mělo být na základních a středních školách zhruba 150 tisíc nadaných dětí, MŠMT jich eviduje asi 4200. Na vině je nedostatečná identifikace těchto dětí nebo také to, že jsou představy o nadaných žácích zatíženy řadou mýtů.