Vedení školy
Dobrou školu dělá dobré vedení. Potřebujeme osobnosti, které umí smysluplně určovat dlouhodobé směřování školy a vytvářet její příznivé klima. Ředitele a ředitelky, kteří dokáží nadchnout zaměstnance a rodiče pro společnou vizi.
Modularizace propojuje teorii s praxí a žákům dodává profesní sebevědomí
Těsnější spojení teorie s odborným výcvikem a včasné odhalení toho, že se žák v oboru trápí. Modulová výuka na SŠ Brno, Charbulova přináší konkrétní výsledky v podobě nižší absence i lepšího kariérového poradenství. Změna přístupu se pozitivně odráží i na psychice studentů na konci studia. „Modulové zkoušky žáky postupně pozvolna připravují na závěrečnou zkoušku, která je pro ně tak méně neznámá a mnohem méně stresující,“ vysvětluje ředitelka Jana Marková.
VIDEO. Rok s novým ŠVP: tři školy, různé cesty a společné zkušenosti
Po celý školní rok jsme sledovali tři školy, které ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem pilotují modelové školní vzdělávací programy. Jaký ten rok byl? Podívejte se na závěrečné ohlédnutí.
Škola jako učící se komunita
Když se objevila možnost zapojit se do pilotáže nových rámcových vzdělávacích programů, pražská ZŠ Ohradní chvíli váhala, pak to ale vyhodnotila jako příležitost být o krok napřed. Jak se z tradiční školy stane učící komunita? Jak se řídí změna, která vyžaduje odvahu, trpělivost a velkou důvěru? A co se děje v hodinách, kde se učí celý den v integrovaných blocích? O své zkušenosti mluví ředitelka školy Eva Smažíková.
Každý okamžik je příležitostí k učení
Dobřichovická ZŠ Kairos učí děti bez klasických předmětů a jako pilotní škola nového RVP ukazuje cestu k větší svobodě ve vzdělávání.
Odměna je past
Co se stane s přirozenou touhou dětí po poznání, když ji začneme podmiňovat vidinou jedniček? Vítězslav Dohnal, ředitel brněnské ScioŠkoly, varuje, že vnější odměna může být pro vnitřní motivaci pastí. „Když něco dělám jen pro známku, přestanu to dělat v momentě, kdy odměna nepřichází,“ vysvětluje v rozhovoru pro EduRevue.
Změny nevysvětlíte v jednom e-mailu
Nový rámcový vzdělávací program, změny ve školním vzdělávacím programu, slovní hodnocení místo známek, výuka venku, omezení mobilních telefonů… změny tohoto typu vyžadují trpělivé vysvětlování. Zkušenosti ředitelů a ředitelek několika velmi odlišných základních škol ukazují, že ačkoliv neexistuje univerzální návod, principy úspěšné komunikace jsou si nápadně podobné. Klíčem je naslouchání, otevřenost a dostatečný časový předstih.
Podpora pro vedení škol? Myslíme na nováčky i zkušené lídry
Každý ředitel nebo ředitelka školy potřebují jinou podporu – podle druhu školy i podle toho, v jaké fázi své profesní dráhy se právě nachází. „Naše nabídka proto zahrnuje nejen kvalifikační studia, ale i specializované kurzy a síťovací aktivity,“ říká Gabriela Samšiňáková z Národního pedagogického institutu (NPI).
Podporujme začínající kolegy. Jsou budoucností vzdělávání
Adaptační období je zásadní etapou v profesním životě začínajících pedagogů. Během prvních dvou let praxe se seznamují s realitou výuky, rozvíjejí své dovednosti a hledají vlastní cestu k efektivnímu a smysluplnému vzdělávání. Klíčovou roli hrají uvádějící učitelé a učitelky, jejichž podpora je nezbytná pro profesní, ale i osobní rozvoj nováčků.
Ředitel střediska volného času není manažer v kanceláři. Musí umět inspirovat, tvořit a vést
Jaká je realita práce ředitelů a ředitelek středisek volného času a proč je důležité, aby na to v začátcích nebyli sami? Dva zkušení lídři – Jana Heřmanová z Ivančic a Libor Bezděk z Prahy – společně mluví o odpovědnosti, svobodě, odvaze i potřebě dalšího vzdělávání. A zvou do nového kurzu, který vznikl v Národním pedagogickém institutu.