Syntetická nahota a Deep Nudes

Významově se pod slovem Deep schovává obsah, který byl vytvořený pomocí hlubokých neuronových sítí (Deep Neural Networks). Nudes znamená nahota. Jedná se tedy o generované nebo pomocí AI upravené obrázky, které zobrazují reálné lidi v nahotě nebo sexuálním kontextu, a to velmi často bez jejich souhlasu. V poslední době nejde o okrajovou záležitost nebo hračku pro geeky. Aplikace, které svléknou člověka (nejčastěji ženu) na fotografii, je mnoho. Stojí to minimum nebo jsou úplně zdarma.

Zahraniční data ukazují, že problém je mnohem rozšířenější, než si často připouštíme. Například britská zpráva z roku 2024 uvádí, že zhruba čtvrtina mladých ve věku 13–18 let se setkala s AI-generovaným sexuálním obrázkem reálné osoby – ať už šlo o spolužáka, učitele, influencera nebo někoho ze známých. Ne vždy jako oběť, často „jen“ jako svědek nebo příjemce v uzavřené skupině na WhatsAppu nebo Discordu. Dle výzkumu Kamila Kopeckého, v němž odpovídalo přes 27 000 respondentů, vytvořilo Deep Nudes obsah téměř 3 % žáků na 1. i 2. stupni. Nejčastěji ze zvědavosti, z nudy, někdy jako „vtip“. Často ale také z frustrace, žárlivosti nebo po rozchodu — o čemž jste mohli někdy slyšet jako o revenge porn.

Pro oběti má setkání s Deep Nudes velmi podobné dopady jako jiné formy sexuálního zneužití obrazu. Výzkumy popisují úzkosti, stud, pocity bezmoci, ztrátu důvěry v okolí, někdy i dlouhodobé odmítání školy nebo sociální izolaci. Platformy jako WhatsApp mohou celou situaci ještě zhoršit - nekonsenzuální obsah může kolovat dál bez možnosti kontroly. Zároveň se ukazuje, že děti a teenageři mají tendenci podceňovat závažnost „pouhého přeposlání“. Myslí si, že vytvořit takový obrázek je mnohem závažnější, než ho šířit.

To ale neodpovídá tomu, jak problém vnímá právo. Od ledna 2026 je totiž v České republice trestné nejen vytvářet, ale také šířit nekonsenzuální pornografický obsah. § 191a trestního zákoníku výslovně postihuje zneužití identity k výrobě i šíření pornografie, a to i v případě, že pachatel tvrdí, že šlo „jen o vtip“. Myslím si, že škola je místem, kde je třeba podobná témata citlivě otvírat. Ne proto, abychom děti a dospívající strašili. Ale abychom jim pomohli porozumět, co se v online prostoru skutečně děje, jaké to má dopady a jaké hranice už nelze překračovat.

Abychom to školám ulehčili, připravili jsme v AI dětem metodiku Wellbeing III – Syntetická nahota, která je součástí Kurikula umělé inteligence. Pracuje s příběhem fiktivní teenagerky Sáry a modelovou situací, díky které mohou žáci bezpečně přemýšlet o emocích, motivech i důsledcích podobného jednání, aniž by museli sdílet vlastní zkušenosti. Můžete si ji prohlédnout zde.