Proč ztrácíme vědecké talenty?

Navzdory proklamované snaze o inkluzi čelí české vědecké prostředí výrazné genderové nerovnováze. Podle monitoringu Sociologického ústavu AV ČR tvořily ženy v roce 2022 pouze 28,7 % z celkového počtu 86 125 osob v oblasti výzkumu a vývoje. Podle Eurostatu má Česká republika s 24,2 % výzkumnic dlouhodobě nejnižší zastoupení žen ve výzkumu mezi členskými státy Evropské unie a výrazně tak zaostává za unijním průměrem 41 %.

Vertikální segregace a akademická dráha

Data ukazují na specifický jev, kdy vysoký podíl žen u vysokoškolského studia nekoreluje s jejich následným zastoupením ve vědě. Ve studijní fázi v roce 2020 tvořily ženy 60,2 % studujících magisterských programů, přičemž tento podíl do současnosti pomalu roste. Na doktorském stupni je pak poměr s výjimkou technických oborů vyrovnaný.

Kritický zlom však nastává mezi absolventkami doktorského studia a vstupem do výzkumné praxe, kde dochází k výrazné ztrátě 30,7 procentního bodu. Akademický postup dále potvrzuje, že podíl žen klesá úměrně s růstem seniority pozice. Ačkoliv u docentek byl zaznamenán nárůst o 3 p. b. za 10 let a u profesorek o 2 p. b., k největší stagnaci dochází v přechodu mezi pozicí odborné asistentky a docentky.

Identifikace nadání u dívek v regionálním kontextu

Příčiny pozdějšího podreprezentování žen ve výzkumu mohou pramenit již z raných fází vzdělávání. Oficiální data MŠMT uvádějí identifikaci nadaných a mimořádně nadaných žáků (MNŽ) na úrovni pouhých 0,35 %, přestože odborné odhady předpokládají výskyt nadání u více než 10 % populace.

Základní školy

V období let 2022–2025 došlo k mírnému zlepšení poměru identifikovaných dívek k chlapcům z 1:3,12 na 1:2,90. Existují však propastné regionální rozdíly. Zatímco Ústecký kraj vykazuje vysokou míru identifikace s poměrem 0,53, Zlínský kraj se nachází na opačném pólu s poměrem 0,18, což představuje pouze jednu identifikovanou dívku na 5,5 chlapce. Tyto rozdíly nemohou být dány genetickými dispozicemi, ale vycházejí z lokální pedagogické praxe a ze schopnosti či ochoty škol nadání u dívek rozpoznat. Tato témata jsou aktuálně řešena v rámci Platformy podpory nadání MŠMT a NPI ČR.

Střední školy

Na středních školách je situace odlišná a poměr identifikovaných dívek je výrazně vyšší, konkrétně 1:1,53. Tento skok naznačuje, že u dívek dochází k oficiální identifikaci nadání později než u chlapců. Data však stále vykazují vysokou kolísavost mezi regiony – například Plzeňský kraj dosahuje poměru 0,91, zatímco Královéhradecký pouze 0,076.

Psychosociální aspekty a bariéry

Nízká míra identifikace nadaných žáků na ZŠ vede k jevu, kdy nadané dívky svůj potenciál adaptivně skrývají, například z důvodu sociální konformity nebo obavy z exkluze. Mezi hlavní bariéry patří stereotypizace, kdy očekávání pedagogů často favorizují chlapce v technických a přírodovědných oborech. Dalším faktorem je absence bezpečného prostředí, kdy nadaní žáci na středních školách postrádají prostor pro sdílení odborných zájmů i emocionálních prožitků. V postgraduálním věku pak vyvstává otázka podmínek pro rodinu a slučitelnosti vědecké kariéry s rodinným životem, což bývá klíčový moment pro definitivní odchod nadaných žen z oboru.

Praktická doporučení pro identifikaci nadání v systému ŠPZ

Aby došlo k eliminaci genderového zkreslení (tzv. gender bias) při identifikaci talentů, je nezbytné, aby školská poradenská zařízení (ŠPZ) a školy implementovaly konkrétní metodické kroky.

Genderově senzitivní screening a nominace

Základem by mělo být využití objektivních screeningových nástrojů. Namísto pouhé subjektivní nominace ve školách, která často favorizuje průbojnější chování chlapců, se doporučuje plošné využívání standardizovaných posuzovacích škál, jako jsou například škály IDENA. Tyto nástroje pomáhají identifikovat i „skryté“ nadání u dívek, které se projevuje spíše adaptivitou a snahou o sociální soulad. Důležité je také důsledné rozlišování mezi „bystrým“ a „nadaným“ žákem. Dívky jsou častěji klasifikovány pouze jako pečlivé, zatímco u chlapců je stejný projev vnímán jako talent. Poradny by měly vést pedagogy k rozpoznání specifických znaků, jako je hluboký vhled a kreativní řešení problémů, které může být maskováno konformitou.

Komplexní diagnostika v poradenském procesu

V rámci diagnostiky je nezbytná aplikace dynamických postupů. Standard komplexní diagnostiky mimořádného intelektového nadání doporučuje nespoléhat pouze na jednorázové testy IQ, ale sledovat proces učení a schopnost řešit nové typy úloh. To je klíčové u dívek, které mohou v testové situaci podléhat fenoménu „ohrožení stereotypem“, tedy strachu z potvrzení negativního očekávání v technických disciplínách. Aktuální studie CERGE-EI z května 2025 navíc potvrzují, že v objektivních testech jsou rozdíly v kvantitativním nadání mezi patnáctiletými chlapci a dívkami v ČR téměř nulové. Poradny by proto měly aktivně vyhledávat matematické a technické nadání u dívek i v případě, že o něj samy nejeví dominantní veřejný zájem.

Podpora bezpečného prostředí a sociální integrace

Dalším krokem je zmírnění sociálního tlaku na konformitu. Poradny by měly v rámci doporučení pro školy a individuálních vzdělávacích plánů navrhovat vytváření skupin pro nadané žáky, kde mohou dívky sdílet své zájmy bez obavy z posměchu vrstevníků. Diagnostický proces by měl rovněž zahrnovat práci s nízkou sebereflexí a posílení sebedůvěry u nadaných dívek, u kterých je statisticky prokázán vyšší výskyt tendencí k umělému skrývání potenciálu za účelem sociálního zapadnutí do kolektivu.

Data potvrzují, že česká věda nevyužívá potenciál nadaných žen optimálně. Rozdíly v regionální identifikaci na ZŠ a SŠ ukazují, že systém je silně závislý na subjektivním hodnocení pedagogů a odborných poradenských zařízení. Pro zlepšení stavu je nutné zaměřit se na včasnou a genderově senzitivní diagnostiku nadání a na vytvoření strukturálních podmínek pro udržení žen ve vědě po dokončení doktorského studia.

Integrace genderově senzitivního přístupu do diagnostické praxe poraden je zásadním předpokladem pro zvýšení podílu identifikovaných nadaných dívek. Cílem není umělá korekce čísel, ale zajištění rovného přístupu k podpůrným opatřením, která jsou v současnosti distribuována nerovnoměrně. Pouze včasná identifikace na úrovni ZŠ nebo MŠ dokáže přerušit proces „ztráty talentů“ dříve, než dojde k profesnímu rozhodování na vyšších stupních škol, což je v souladu i s Výroční zprávou ČŠI za školní rok 2024/25. Téma žen ve vědě v současnosti rezonuje i na úrovni Evropské komise a na MŠMT, které v lednu 2026 jmenovalo zmocněnce pro popularizaci vědy a rozvoje talentu.