Škola je zároveň nenáviděná i milovaná

Mladí lidé považují vzdělání za velmi důležité, ale za tímto uznáním se skrývá řada různorodých důvodů, od vyhlídky na dobře placenou práci až po naději, že právě vzdělání je pojistkou udržení demokracie. Škola má tedy pro mladé lidi mnoho tváří. Je zároveň nenáviděná i milovaná, nezbytná i neužitečná. Pro některé je příležitostí k rozvoji, pro jiné je v ní nuda, říká vědecká ředitelka Národního institutu SYRI Klára Šeďová, která toto téma společně s kolegy prezentovala na nedávné konferenci SYRI v Senátu.

Výzkumníci zveřejnili prvotní výsledky šetření, které začalo na podzim loňského roku. V roli tazatelů byli studenti Masarykovy univerzity. Se svými respondenty pořídili 68 zhruba hodinových rozhovorů. Z toho 33 bylo s dospívajícími ve věku 15–19 let a dalších 35 s lidmi ve věku 20–24 let. Zastoupeny byly všechny úrovně vzdělání.

Z výzkumu vyplynulo, že mladí lidé by rádi ve škole dostávali více praktických vědomostí, především v oblasti finanční gramotnosti a péče o duševní zdraví. „Rovněž by si přáli, aby škola dávala více prostoru pro kritické myšlení, autentický dialog a společnou snahu o pochopení současného světa,“ dodala Šeďová. „Mám pocit, že škola mě vyloženě rozvíjí. Chodím do ní rád a rád se dozvídám nové věci. Přijde mi, že mě připravuje na život. Vždycky, když se dozvím něco nového, tak mě to posouvá někam dál. A škola mi specificky přijde ještě super v tom, že se tam člověk potkává s lidmi – potkáváš se se spolužáky a poznáváš nové lidi,“ uvedl v jednom z rozhovorů gymnazista Viktor.

Jiní studenti naopak vztah ke škole kritizují. Například podle absolventa SOŠ Šimona se ve škole neučilo nic, co by bylo zajímavé nebo užitečné. Celkově mladí lidé vidí vzdělanost jako silnou hodnotu. Chtějí se vzdělávat a rozšiřovat své znalosti. Školu vnímají jako místo, kde je možné působit na všechny v nejvíce senzitivním období života.

Co mladé tíží?

Výzkumníci se zabývali také některými obecnými otázkami, tedy nejen vztahem ke škole. Podle odpovědí mladé tíží především environmentální problémy, dále zmiňují potíže s vlastním materiálním zajištěním a krizí bydlení. Svou budoucnost vnímají jako nejistou a obávají se, že nebudou mít stejný životní standard, jakého dosáhla generace jejich rodičů. Zároveň vnímají silná společenská očekávání a tlak na výkon.

Vědce také zajímalo, zda jsou mladí lidé ochotní se současným stavem společnosti něco dělat. Zjistili, že se chtějí angažovat, ne ale přímo v politice, která má pro ně negativní nádech. Láká je spíše budování komunity, která má podle nich větší dosah na společnost v jejich okolí. Důležitá je pro ně podpora menšin a rovnoprávnosti.

Mladí svou aktivitou chtějí přispět k řešení ekologických problémů, podpořit téma menšin a rovnoprávnosti či přispět k větší osvětě v oblasti LGBT. „Jako bariéru vnímají nedostatečný zájem starších generací o tato témata, vlastní nedostatek času či materiálního zabezpečení,“ uvedl Martin Majcík ze SYRI.

Angažovanost se podle něj může projevovat dvěma způsoby. Za prvé se mladí lidé snaží ovlivňovat své blízké okolí formou debat, diskuzí a přesvědčování. „Druhým, komplexnějším přístupem je účast či budování komunity, která má větší dosah na společnost v jejich okolí. Děje se to v různých iniciativách, sdruženích či neformálních uskupeních s jasnou hodnotovou orientací,“ uvedl Majcík. 

Důležitá je pro mladé lidi také politická participace. Na jedné straně si sice uvědomují vliv politiky na život ve společnosti, aktivnímu zapojení se ale na druhé straně spíše vyhýbají. „Mladí aktivní lidé chtějí měnit společnost, ale nechtějí být přímo politiky. Politika samotná má pro řadu z nich negativní význam,” vysvětlila výzkumnice Veronika Babyrádová.

Mladí velmi citlivě vnímají praktické bariéry. Uvědomují si, že pro vstup do politiky je potřeba mít specifické schopnosti, větší okruh podporovatelů a určité znalosti. „V tomto ohledu se v kontextu podpory veřejné angažovanosti může jevit jako důležitá podpora spolkové činnosti, osvěta o fungování politického systému na školách, ale také možnost participovat např. ve školním či městském parlamentu,“ dodala Babyrádová.