Výročí 17. listopadu? Ve školách může oživit hodiny moderní historie

Jaká je vaše první vzpomínka na oslavy 17. listopadu? 

Oslavy 17. listopadu jsem poprvé zažila už v roce 2014, kdy jsem šla s kamarádem zapálit svíčku na Národní a najednou jsme se ocitli na Korzu. Pamatuji si, že mě to tenkrát velmi pozitivně překvapilo, protože jsem nečekala takovou spoustu lidí a takovou atmosféru. To, že to organizuje mladá skupina nadšenců, jsem se dozvěděla až později a byla jsem ohromena, co mladí lidé dokážou.

O jaké hodnoty bychom měli ve společnosti usilovat? 

Myslím, že obecně nejsme vedeni k tomu, abychom si hodnoty ve svých životech uvědomovali a pečovali o ně. K 17. listopadu neodmyslitelně patří hodnota svobody a kde je jednoduché ukázat, jak moc nám péče o ni jde, či nejde. Ne každý si uvědomuje, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Díky naší historii máme tendenci být více individualističtí a často se soustředíme pouze na svůj prospěch, aniž bychom brali ohled na dopad našich činů na společnost. Bez tohoto uvědomění si ale nemyslím, že dokáže náš národ zdravě růst. 

Které hodnoty jsou klíčové pro fungující společnost? 

Za mě je to svoboda, ale také solidarita, empatie, soudržnost a spravedlnost. Bez nich nedokážeme vytvořit prostředí, kde můžeme všichni prosperovat. Svoboda nám umožňuje osobní rozvoj, ale její skutečné naplnění vyžaduje respekt k ostatním. Solidarita zajišťuje, že se v časech krize dokážeme spojit a pomoci si navzájem. Empatie nám pomáhá chápat druhé, což snižuje napětí a posiluje vztahy mezi lidmi. Soudržnost je důležitá pro pocit sounáležitosti a ochrany, zatímco spravedlnost zajišťuje rovnost příležitostí a základních práv.

A daří se nám o ně pečovat? 

Částečně se nám daří tyto hodnoty naplňovat, vidíme to při náročných obdobích, jako bylo tornádo na Moravě či začátek války na Ukrajině, ale cesta k jejich plnému zakotvení je ještě dlouhá. Musíme si uvědomit, že hodnoty, které chráníme jako společnost, mají zásadní vliv na kvalitu života nás všech.

Jaký je vztah mezi vzděláváním a demokracií? 

Z mého pohledu nemůže fungovat jedno bez druhého. Vzdělávání je základním pilířem pro demokracii, jelikož poskytuje společnosti znalosti, ale také kritické myšlení, které pomáhá odbourávat dezinformace či manipulace. Demokracie je pro vzdělanou společnost naopak alfa omega, jelikož teoreticky umožňuje nám všem přístup ke vzdělání a k rozšiřování našich znalostí. Věřím, že pokud chceme pomáhat demokracii jako takové, vzdělávání je klíčový nástroj.

Čím je odkaz 17. listopadu aktuální i po 35 letech? A jak je relevantní pro dnešní studenty? 

Tento významný den historicky ukazuje roli mladých lidí a studentů a jejich odvahu stát si za svými hodnotami i tváří v tvář překážkám. I když jsou mladí a jejich síla často ve veřejném prostoru znevažováni[V1] , odkaz 17. listopadu ukazuje, že mladí lidé mají svůj hlas a nebojí se ho použít. Tento den je také Mezinárodním dnem studenstva, čímž neodmyslitelně patří mladým lidem a studentům. To není pouze fráze, ve výzkumech se nám dlouhodobě ukazuje, že pro mladé lidi je 17. listopad důležitější státní svátek než pro starší generaci. 

Jak se jim tento odkaz jako spolek snažíte zprostředkovat? 

Čeká nás 35. výročí sametové revoluce a s ním spojené nové výzvy a úkoly jak pro demokracii, tak pro Díky, že můžem. Tyto výzvy si uvědomujeme a chceme se k nim postavit čelem. Demokracie není jen prázdné slovo. Je to podoba světa, do které jsme se my mladí narodili a ve které chceme žít. A to chceme ukázat i našim vrstevníkům – připomínat historické události v současném kontextu, ukazovat, co nás spojuje, a upozorňovat na to, co může svobodu a demokracii ohrozit. Pro nás je nejdůležitější, že aktivity vytvářejí mladí pro mladé podle toho, co nám přijde, že ve veřejném prostoru chybí. Již od roku 2014 pořádáme oslavy svobody Korzo Národní, které na jeden den otevírají historické místo pro všechny generace a 17. listopad vrací zpátky mladým. Přinášíme příběhy a zkušenosti těch, kteří revoluci zažili, a propojujeme je s pohledy dnešní generace. Samet na školách je způsob, jak oživit výuku moderní historie na školách, ale také jak tam dostat aktuální témata, která z velké části ve výuce chybí. Dlouhodobě nám přijde, že ve veřejném prostoru nevidíme inspirativní mladé lidi, a tak udělujeme Ceny Jana Opletala, které ukazují občanskou angažovanost nové generace. Takto mohu pokračovat se všemi projekty. 

Do Sametu na školách se historicky zapojilo téměř 400 škol. Co se na nich během programu odehrává? 

Máte pravdu, za šest let Sametu se do programu zapojilo téměř 400 škol a letos nás čeká rekordní ročník. Vlastní festival si letos uspořádá 125 škol. Celý projekt se odehrává přímo ve školních lavicích, třídách a dalších prostorách škol, a to prostřednictvím interaktivních a zážitkových workshopů, diskuzí a projektů, které dávají prostor pro otázky a kritické vyjádření názorů. Studenti si v rámci festivalů mohou vybrat z více než 160 aktivit na našich stránkách a objednat pro své spolužáky to, co jim přijde relevantní. Během dne pak pořádají svoje vlastní aktivity – kavárny svobody, zpěv Modlitby pro Martu, happeningy či kulturní koncerty a výstavy. Naším cílem je nejen dostat téma moderní historie a aktuálních společenských otázek do škol, ale také naučit studenty praktickým dovednostem, jako je project management, marketing či produkce.

Jakou podporu nabízíte učitelům, kteří by chtěli u žáků rozvíjet občanskou kompetenci? 

Kromě metodické podpory nabízíme učitelům celou řadu online materiálů do výuky a aktivity s lektory mohou využít jak studenti, tak samotní učitelé v rámci výuky po celý podzim. Ze zpětné vazby od učitelů vyplývá, že oceňují to, že Samet na školách sdružuje všechny tyto programy v jednom rozcestníku.

V letošním roce jste také spustili Akademii Díky, že můžem. Pro koho je určena? A co si z ní má účastník odnést? 

Letos pořádáme nově rozšířenou Akademii Díky, že můžem, sérii několika setkání nabitých workshopy a besedami s inspirativními mladými lidmi, kteří jsou aktivní ve společenském prostoru a mají ambice ho přetvářet. Studenti mají možnost se setkávat nejen s lidmi z praxe, jako jsou novináři, zástupci neziskového a business sektoru i kultury, ale také s podobně naladěnými vrstevníky z celé republiky. Akademie je určena pro studenty středních škol. 
 

Máte vlastní výzkumy, které by ukazovaly, jak o demokracii smýšlí mladá generace? A jaké hodnoty jsou pro ni důležité? 

Letos jsme uskutečnili analýzu „35 let demokracie“ s analytickým ústavem STEM, abychom se podívali na to, jak mladá generace vnímá demokracii a historické události. Zajímavé je, že narozdíl od známých stereotypů, že mladí berou vše jako samozřejmost a neváží si dnešní doby, čísla ukazují přesný opak. Dvě třetiny mladých (18–30 let), kteří se narodili až po sametových událostech, a nemají tedy přímou zkušenost s totalitním režimem, vnímají dnešní dobu jako lepší než tu předlistopadovou. Za horší ji označuje pouze 13 procent. To se s věkem markantně zhoršuje a odráží se to i do vnímání možností dnešní doby. Mladí jsou obecně víc optimisticky naladěni, vidí možnosti, které jim demokracie a svoboda přinášejí a chtějí je využít. 

Na co jste se v letošním ročníku oslav zaměřili? 

Letošní ročník je pro nás velká výzva nejen proto, že slavíme půlkulaté 35. výročí. Již delší dobu vnímáme, že je společnost jako na trní a demokracie to nemá příliš jednoduché. Je vidět, že 35 let svobody naší společnosti pro mnohé nenaplnilo ta očekávání a že všechna práce ještě není za námi. Je stále více patrné, že je naše společnost aktivně rozdělovaná a kopeme si mezi sebou příkopy, které se jen prohlubují. Naším nynějším úkolem je dát příležitost a prostor zamyslet se, jak to společně můžeme zvládnout. Půlkulaté výročí sametové revoluce je skvělou příležitostí, jak k sobě znovu hledat cestu, jak spolu mluvit, jak nalézt sdílenou vizi, pochopení a dohodu. Jak hledat společnou vizi pro Česko. Protože svoboda nás spojuje. Tak se nenechme rozdělit.

A pokud byste si mohla z bohatého programu vybrat pouze jednu část,  jaká by to byla a proč? 

To je ale opravdu těžká otázka, jelikož úžasného programu tam máme opravdu moc. Pokud by to byl jeden programový bod, letos se opravdu těším na premiéru našeho filmu Svoboda nás spojuje, který spolu s Modlitbou pro Martu promítneme na třech projekčních plochách na budovách po celé Národní třídě. Pro mě ale Korzo není jen program, ale hlavně ta atmosféra. Jestli mě něco nabije na celý rok energií, tak jsou lidé, kteří na Korzo Národní chodí a jejich energie. Miluji se jen procházet po ulici a nasávat pocity, úsměvy, slzy, vzpomínky. V tento den mi opravdu přijde, že nic není nemožné.