Jak přirozeně a hravě rozvíjet matematickou gramotnost u předškoláků?

Rozvoj matematické gramotnosti už v předškolním vzdělávání může vypadat jako náročná výzva. Stejně jako třídění předmětů, rozpoznávání tvarů nebo určování posloupnosti zní z pohledu výuky jako náročný úkol. Děti to ale při správném vedení berou jako skvělou hru – počítání zvířátek i lovení rybiček rozvíjí logické myšlení dětí a baví celou školku. I tak může vypadat matematická gramotnost v předškolním vzdělávání. Snadno si k takovým hrám lze vyrobit i vlastní výukové pomůcky.

Loni v létě se v Mateřské škole Vintířov konal první ročník Letní školy pro pedagogy. Jednalo se o vzdělávací program určený pedagogům z mateřských škol, kteří chtějí prohloubit své znalosti a dovednosti v oblasti výuky, konkrétně na rozvoj gramotnosti. Účastnice letní školy odcházely s novými poznatky, inspirací a konkrétními metodickými materiály a pomůckami, které mohly začlenit do své výuky.

Protože je v revidovaném Rámcovém vzdělávacím programu nově zařazen rozvoj matematické a čtenářské gramotnosti, tak právě na matematickou gramotnost se první ročník zaměřil. Hlavním cílem bylo představit inovativní metody, které podporují aktivní učení, kritické myšlení a porozumění v matematické oblasti. Matematická gramotnost v mateřské škole neobsahuje žádné složité počítání, ale spíše pohyb, smyslové hry a prostor pro dětskou zvídavost

Jak na matematickou gramotnost v MŠ

V rámci letní školy byl důraz kladen zejména na praktické ukázky. V první části se kolegyně dozvěděly teorii matematické gramotnosti, tedy co je to matematická gramotnost a jakými „předmatematickými“ činnostmi ji můžeme už v mateřské škole rozvíjet.

Další části se účastnily i děti, předškoláci z naší školky. Paní učitelky zhlédly ukázku z našeho běžného dne při práci s dětmi a měly za úkol napsat si, kde se všude objevily prvky matematické gramotnosti.

V ukázce byl ranní kruh, kde jsme se s dětmi spočítali, určovali jsme, kdo je vyšší a kdo nižší, pojmenovali jsme dny v týdnu, určili, jaký je dnes den a kolik dnů zbývá do konce týdne. Dále děti třídily zvířátka a z gumy jsme pro ně společně tvořili ohrádky a tím se děti seznamovaly s geometrickými tvary.

Ze školky na farmu

Pak jsme se šli podívat na farmu, kam se „zatoulala“ i zvířátka lesní a exotická. Děti měly za úkol pojmenovat zvířátko a zařadit ho do správné ohrádky – LES x ZOO x FARMA.

Následně jsme procvičovali příslovce místa. Nejdříve se děti zkoušely postavit k židličce podle obrázku (míč na židli, za židlí...), poté bez pomoci obrázku pokládaly k židličce plyšové zvířátko, a nakonec četly pomocí obrázků větu, kde se nachází zvířátko a hledaly vhodný obrázek. V celé ukázce se nesčetněkrát zcela přirozeně objevily prvky matematické gramotnosti.

Učení hrou

Ve druhé části jsme vytvořili pětičlenné týmy učitelek a dětí, které společně hrály hry a aktivity zaměřené na rozvoj nejen matematické gramotnosti.

•       Skládání obrázku z částí. Tato aktivita rozvíjí určování nadřazených pojmů, analyticko-syntetické dovednosti, dechový proud i kooperativní dovednosti.

Paní učitelky pomocí nafouknutého balónku přenášely kelímky v barvě svého týmu na stolek. V kelímku byly dílky obrázku, ze kterých potom společně s dětmi poskládaly celek. Na obrázku byla např. jahoda, banán, hroznové víno... a děti musely určit, o jakou skupinu se jedná – OVOCE. A poté vyjmenovaly další druhy ovoce, které znají. Jiný tým měl zase oblečení nebo pečivo...

•       Ztracená zvířátka. Tato aktivita rozvíjí prostorovou orientaci, pravolevou orientaci, příslovce místa, sluchové a zrakové vnímání, paměť a podporuje spolupráci týmu.

Tým si prohlédl tabulku, kde byla umístěna zvířátka a snažil se zapamatovat jejich místa. Poté podle pokynů přikládaly děti zvířátka do tabulky podle paměti. Musely přitom dát pozor i na to, zda byla zvířátka otočená vpravo či vlevo.

•       Stavění věže. Aktivita rozvíjí prostorovou orientaci, týmovou spolupráci, hrubou motoriku a soustředěnost.

Děti pomocí kolíčků na prádlo přenášely kelímky v barvě svého týmu na stolek, kde potom společně pomocí gumičky a provázků stavěly z kelímků hrad.

•       Pošli to dál! Aktivita je vhodná na procvičování číselné řady, zrakového vnímání, soustředěnosti, vnímání doteku jiné osoby a týmovou spolupráci.

Tým stál v zástupu. Poslední dítě v řadě si vytáhlo kartu s puntíky a podle počtu teček namalovalo prstem paní učitelce před sebou čáry na záda, ta další kolegyni před sebou atd. První dítě v zástupu pak podle počtu namalovaných čar na zádech položilo kelímek na kolečko se stejným počtem puntíků. Potom si tým zkontroloval výsledek podle kartičky.

•       Hledání předmětů. Aktivita podporuje poznávání vlastností předmětů, porozumění textu, týmovou spolupráci a rozvíjí kreativitu.

Paní učitelky seděly u své týmové obruče, otočily kartičky, které ležely v obruči a přečetly si pokyny. Děti chodily kolem koše s předměty po dobu říkadla („Chodím, hledám co mám znát, pojďte mi děti pomáhat, do všech koutů zajděte, co je na kartičce najděte.“) Po ukončení říkadla začaly hledat v koši předměty podle vlastností, které jim napověděly paní učitelky. Předměty děti přinesly do obruče a společně se snažily z předmětů něco postavit. Z široké palety předmětů –lehké, těžké, jemné, hrubé, malé, velké, sladké, kyselé, papírové, dřevěné…resp. z míčků, klacíků, brček, šátku, vařečky...– vznikli různí panáci, lavička apod.

Následovaly smyslohrátky, tedy multisenzorické hry rozvíjející smysly, jemnou motoriku a matematickou gramotnost. Týmy se opět střídaly u různých smyslových aktivit.

•       Květináče a kytky – rozvoj logického myšlení:

Děti dají do květináčů zeminu a zasadí do nich květiny tak, aby v malém květináči bylo méně kytek než ve velkém.

•       Provázky v rouře – rozvoj představivosti:

Děti strčí ruku do roury s pilinami, levandulí a vatou a hledají provázky. Potom z nich skládají. Podobně mohou děti hledat brčka a skládat z nich žebřík.

•       Hrad – rozvoj prostorové orientace:

Děti v krabici hledají kostky a z nich staví stavbu podle předlohy.

•       Pastelky – hra na určení posloupnosti:

Děti v písku hledají pastelky a poté je seřadí od nejkratší po nejdelší.

•       Rybičky

Děti v lavoru s vodou loví mezi kuličkami barevné rybky a třídí je podle barev.

Poté jsme si povídali, co dětem bylo příjemné a co nepříjemné na dotek, co cítily za vůně, co bylo jemné a co hrubé, co lehké a co těžké apod.

Matematika v pohybu

Třetí část byla zaměřena na matematickou gramotnost v pohybu, kdy týmy čekaly pohybové aktivity v tělocvičně.

•       Chytání ocásků – zahrnuje rozlišování barev, třídění a podporuje hrubou motoriku, zrakové vnímání a týmovou spolupráci.

Dětem jsme dali kolem těla pásek s ocásky, které byly přilepené na suchý zip. Za znění písničky začaly děti běhat a paní učitelky se snažily ukrást jim ocásky v barvě svého týmu, přitom se ale po celou dobu musely držet za ruce. 

•       Květiny – aktivity procvičují číselné řady, podporují týmovou spolupráci a hrubou motoriku.

Děti měly kolem těla připevněnou krabičku od kapesníků, uvnitř s polystyrenovými kuličkami, na kterých byly nakreslené puntíky. Úkolem dětí bylo poskakovat na místě a snažit se všechny kuličky vysypat. Paní učitelky posbíraly míčky a poté společně s dětmi vložily do ohrádek se stejným počtem puntíků.

•       Provázky – aktivity podporující hrubou motoriku, chápání posloupnosti a týmovou spolupráci.

Děti běhaly po tělocvičně a hledaly provázky v barvě svého týmu. Některé provázky byly nízko, jiné vysoko, a proto musely hledat řešení, jak se k nim dostanou. Poté tým běžel do cíle a poskládal provázky od nejkratšího po nejdelší.

•       Vysavač – aktivita na třídění barev podporující zrakové vnímání, týmovou spolupráci, hrubou motoriku, posilování důvěry.

Uprostřed tělocvičny ležely míčky všech barev. Jedno dítě z týmu leželo na zemi a dvě paní učitelky ho držely za nohy. Posouvaly ho vpřed a vzad (vysávaly) a dítě s obručí v ruce tahalo míčky k sobě. Další dítě sbíralo míčky barvy svého týmu a doneslo je další paní učitelce, která míčky házela do lavoru.

A nakonec bez dětí

Ve čtvrté části jsme pokračovali s teorií už bez dětí. Sdílely jsme své zkušenosti a vzájemně se inspirovaly. Paní učitelky si vyzkoušely hru na rozvoj pravolevé orientace, orientace v prostoru a logického myšlení při hře „šipkovaná“.

Poslední pátá část byla věnována tvoření, kdy přítomné učitelky vyráběly různé pomůcky na rozvoj matematické gramotnosti, např. tvořily z drátků rybky (manipulační hra na třídění, počty, množiny...) nebo podklady pro „zavařené okurky“. (viz samostatný text)

 Inovativní metody mají vliv na zvýšení kvality výuky matematiky, ale i větší motivaci dětí k objevování a porozumění matematickým pojmům. Navíc si pedagogové rozšiřují profesní síť a navazují kontakty s kolegy z různých škol a regionů.