Cílená podpora (nejen) v náročných regionech

Jedním z klíčových nástrojů pro spravedlivější financování je zavedení indexace škol. Tento systém bude nově zohledňovat náročnost podmínek, ve kterých školy pracují. Znamená to, že školy s vyšším podílem žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, s velkým počtem dětí s odlišným mateřským jazykem nebo s vyšším počtem žaků s podporou v oblasti vzdělávání dostanou více finančních prostředků. Tyto prostředky budou směřovat jak na zvýšení kvality výuky, tak na posílení služeb školního poradenství, které je nezbytné pro stabilizaci školního prostředí. 

Důležitou součástí těchto změn je rozšíření podpory školních psycholožek a psychologů a speciálních pedagožek a pedagogů. Pokud novela školského zákona projde legislativním procesem, od roku 2026 budou mít všechny základní školy s více než 180 dětmi automaticky nárok na financování pozice školního psychologa. Díky tomu se zvýší dostupnost odborné pomoci přímo ve školách, což povede ke včasnější identifikaci problémů a efektivnější práci s žáky i jejich rodinami. MŠMT v souvislosti s tím od akademického roku 2025/2026 vytváří finanční pobídku vysokým školám na vzrůst počtu nově přijímaných studentek a studentů oboru psychologie o nejméně 20 % v každém roce. 

Nově se do systému podpory zařazuje i pozice sociálního pedagoga. Tito odborníci se zaměří na systematickou práci s dětmi ohroženými školním neúspěchem a na komunikaci mezi školou, rodinou a komunitou. Jejich úkolem bude například pomáhat s docházkou dětí do školy, podporovat je v překonávání sociálních bariér a hledat cesty k zapojení rodičů do vzdělávacího procesu.  

MŠMT dále podporuje školy prostřednictvím speciálních dotačních výzev. Ty cílí například na zlepšení školního klimatu, týmovou práci mezi pedagogickým sborem, rozvoj spolupráce škol s rodiči a komunitami nebo profesní rozvoj vyučujících v oblasti práce s ohroženými žáky. Významnou oblastí podpory jsou i programy doučování.   

Dalším důležitým pilířem strategie je podpora předškolního vzdělávání. Včasný vstup do mateřské školy je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak předcházet budoucím vzdělávacím nerovnostem. Dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí je proto nabízena pomoc formou stipendií na školné a stravu, financování adaptačních programů i podpora terénních pracovnic a pracovníků, kteří rodinám pomáhají překonávat praktické a sociální překážky při vstupu dětí do předškolního vzdělávání. 

Další zásadní změnou je plánovaný přechod financování školských poradenských zařízení na centrální úroveň od roku 2027. Cílem je zajistit rovnoměrnou dostupnost poradenských služeb ve všech regionech bez ohledu na to, zda se nacházejí v ekonomicky silnějších či slabších oblastech. Školská poradenská zařízen jsou klíčová v podpoře žákyň a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a jejich stabilní financování je proto nezbytným předpokladem pro dlouhodobou udržitelnost inkluzivního vzdělávání. 

Záměrem všech těchto opatření je vytvořit podmínky, ve kterých každé dítě, bez ohledu na své sociální nebo rodinné zázemí, dostane reálnou šanci na úspěšné vzdělávání a osobní rozvoj. Školy, které pracují v obtížnějších podmínkách, musí mít k dispozici nástroje, jež jim umožní lépe reagovat na potřeby svých žákyň a žáků – ať už se jedná o dostatečné finanční prostředky, odborníky, kvalitní metodickou podporu, nebo cílené programy doučování a spolupráci s rodinami. 

Nová opatření nejsou jednorázovou pomocí, ale součástí dlouhodobého a systematického přístupu k podpoře rovných příležitostí ve vzdělávání. Zásadní význam v tomto smyslu mají také opatření obecnější povahy, která přinášejí do vzdělávání nové systémové prvky. Jsou to zejména změny rámcových vzdělávacích programů předškolního a základního vzdělávání a jejich vzájemné propojení, změny ve vztahu k oborové nabídce středního školství a posílení důrazu na rozvoj kapacit vysokého školství a profesního terciárního vzdělávání na vyšších odborných školách. Smyslem všech těchto změn, nejen jednotlivě, ale především ve svém souhrnu, je zvýšit šanci každého dítěte. 

Významnou novinkou v kurikulární oblasti je výslovné ukotvení základních gramotností (čtenářsko-pisatelské a matematicko-logické). V oblasti gramotnosti zejména čtenářské Česká republika dlouhodobě vykazuje příliš vysoký podíl dětí ve věku 15 let, které dosahují nejnižší úrovně gramotnosti podle vymezení OECD, nebo jsou dokonce pod touto hranicí, což zásadně snižuje jejich předpoklady k učení se čehokoli dalšího včetně profesního rozvoje. Nové kurikulum základních škol spolu s podrobnějším vymezením indikátorů postupného naplňování očekávaných výstupů učení v rámci metodické podpory má pomoci změnit tento nepříznivý stav.  

Narovnávání příležitostí studovat na střední škole dle své volby a potenciálu je také zapotřebí k překonání sociálních znevýhodnění. Česká republika vykazuje extrémní míru závislosti dosažení vyšších kvalifikačních úrovní vzdělání na vzdělání rodičů.  Děti z rodin, kde žádný z rodičů neodmaturoval, mají statisticky téměř mizivou pravděpodobnost, že samy získají vysokoškolské vzdělání. 

Vyrovnávání příležitostí k dosažení vzdělání je nejen otázkou férovosti společnosti ve vztahu k osudu každého jedince, je to také celospolečenský a makroekonomický zájem na maximálním rozvoji a využití potenciálu všech občanů. Díky oběma posledním generacím strategie vzdělávací politiky České republiky (2020 i 2030) a přijatým opatření z poslední doby jsme na cestě ke vzniku systému, který bude férovější a z hlediska dosahovaných výsledků vzdělávání efektivnější, jak o tom hovoří Strategie vzdělávací politiky 2030.