13. 3. 2025

Chceme se vrátit k socio-emočnímu rozvoji dětí

Radek Melichar

Od letošního září mohou mateřské školy dobrovolně začít pracovat podle nového Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Jaké změny je čekají, popisuje spoluautorka nového kurikula Hana Splavcová.

Hana Splavcová, foto: David Háva

Jaké jsou hlavní změny v revidovaném RVP PV oproti stávajícímu kurikulu? 

Předně je třeba říct, že některé změny nejsou viditelné na první pohled, protože se zásadně neměnilo samotné pojetí předškolního vzdělávání. Pro mnoho mateřských škol to změna nesporně bude, protože mají stále rezervy v přijímání principů, jako je osobnostní pojetí dítěte, individualizace, nebo v oblasti pedagogického diagnostikování, které se – i podle dat například České školní inspekce – také příliš nedaří.  
Pokud se zaměříme na dokument samotný, tak výraznými změnami je rozšíření počtu klíčových kompetencí z původních pěti na osm. Nově přibyly kompetence kulturní nebo digitální a upraveny byly i další. Také jsme redukovali počet vzdělávacích oblastí, z původních pěti na čtyři, což neznamená, že by jedna oblast zmizela, ale v duchu strategie odstraňování duplicit jsme dvě vzdělávací oblasti sloučili do jedné. Dalšími výraznými novinkami je zavedení flexibilního uspořádání integrovaných bloků a práce s diagnostickým portfoliem. 

Pokud bychom se podívali na otázku návaznosti předškolního a základního vzdělávání v revidovaném kurikulu, vidíte nějaké zásadní změny? 

Osobně mám velkou radost, že se nám do nového kurikula podařilo vložit kapitolu zaměřenou právě na návaznost předškolního a prvostupňového vzdělávání. Je to jedna z podkapitol Obecné části RVP PV, kde je v několika bodech popsáno, co učitel na základní škole může očekávat od dítěte, které do základní školy vstupuje. 
Navíc my už mnoho let podporujeme učitele obou stupňů v tom, aby spolupracovali a zmírňovali tlak na děti právě v části výkonnostní a kognitivní. V předškolním vzdělávání se totiž miska vah bohužel přehoupla spíše do té části kognitivní, s důrazem na výkon dítěte. A to chceme v novém kurikulu změnit a zase se vrátit zpátky směrem k socio-emočnímu rozvoji dětí. Protože ve chvíli, kdy se dítě cítí bezpečně, kdy se cítí přijímáno a spokojené, tak se samovolně vytváří prostor pro kognitivní růst. Pokud je dítě ve stresu, tak se můžete snažit sebevíc, ale stejně se nic nového nenaučí. Tento přístup byl součástí stávajícího kurikula, ale školská praxe k němu ne vždy směřovala. Zejména po roce 2016, kdy bylo zavedeno povinné předškolní vzdělávání.

Plynulý přechod do ZŠ

Jak dětem usnadnit přechod z předškolního do základního vzdělávání a další témata.

Nový RVP PV

Přečtěte si schválené znění revidovaného rámcového vzdělávacího programu.

K tomu se váže i téma odkladů, které ve společnosti velmi rezonuje. Reflektuje ho návrh nového kurikula? 

Nepřímo, protože je zde více faktorů, včetně onoho tlaku na výkon a znalosti. Každopádně Česká republika se skutečně dostala na pomyslný vrchol v Evropě, přestože to není primát, o který bychom stáli. Hovoříme o zhruba 25 procentech dětí, kterých se odklad školní docházky každoročně týká. Příčin je celá řada, hodně se o nich diskutuje a v konečné fázi o odkladu pochopitelně rozhodují rodiče. My jsme rádi, že se odklady staly tématem, které se stát rozhodl řešit a udělat onen „ostrý řez“ změnou právních předpisů, protože dříve přijatá měkká opatření se neosvědčila.  

V loňském roce proběhla veřejná konzultace RVP PV a RVP pro základní vzdělávání (RVP ZV), z níž chtěl NPI získat podněty od nejširší odborné i laické veřejnosti. Co přinesla v oblasti předškolního vzdělávání? 

Přestože téma revize RVP PV nepřineslo do veřejného prostoru tolik kontroverzí jako návrh nového kurikula pro vzdělávání základní, i tak jsme v rámci veřejné konzultace obdrželi přes 800 podnětů. Většinově šlo spíše o povzbuzení do další práce, ale některé z podnětů byly skutečně velmi relevantní a ty jsme zapracovali do finálního návrhu dokumentu.  

Velkým tématem pro školy jsou modelové ŠVP, jejich příprava a zavedení. Jak je tomu u mateřských škol? 

Na rozdíl od RVP ZV nejdeme cestou modelových ŠVP. Mateřské školy pracují v integrovaných blocích tradičně, takže pro ně není potřeba vytvářet modely různých přístupů. Od letošního podzimu, kdy některé mateřské školy začnou dobrovolně pracovat podle nového kurikula, začneme sbírat příklady inspirativní praxe, které budeme v průběhu roku 2026 dále zpracovávat do podoby metodické podpory.

Co je podle vás podstatné pro úspěšné zavedení ŠVP v mateřské škole?  

V ideálním světě by to měla být společná práce celého pedagogického sboru. Tedy nejen ředitelé, ale i učitelé si přečtou RVP PV a na společných setkáních si pak vyjasní společný pohled na obsah a cíle vzdělávání. Tím vytvoří sdílenou vizi dané školy, která by se měla propsat i do ŠVP mateřské školy. ŠVP musí být živým dokumentem, společným dílem, které nenapíše sám jeden člověk. 

Nabízí NPI při zavádění nového kurikula pro předškolní vzdělávání mateřským školám podporu?  

Od konce loňského roku jsme spustili řadu pravidelných webinářů k jednotlivým tématům revize RVP PV. Další výraznou podporou nejen pro mateřské školy je možnost prostudovat si nový RVP PV i RVP ZV v elektronickém prostředí, a to nejen jako „čistý“ text kurikula, ale také připojené komentáře, které jsou pro uživatele návodné. Připravujeme i další metodickou podporu, kterou budeme na stejném místě průběžně doplňovat. Aktuálně dokončujeme práce na manuálu pro tvorbu ŠVP, aby ho do letních prázdnin měly školy k dispozici. Vycházíme vstříc poptávce po „papírovém“ manuálu v podobě PDF dokumentu, ale chystáme ho také v interaktivním elektronickém prostředí.

Hana Splavcová 

Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v oboru Předškolní pedagogika a doktorské studium v oboru Pedagogika. Od roku 2013 je garantkou předškolního vzdělávání v NPI. Od roku 2021 působí na pozici vedoucí oddělení předškolního a prvostupňového vzdělávání. Věnuje se koncepční a metodické činnosti v oblasti předškolního vzdělávání. Zapojuje se do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Je předsedkyní výboru Asociace předškolní výchovy a členkou předsednictva českého výboru OMEP. Napsala několik populárně-naučných publikací v oblasti předškolního vzdělávání.