SPECIÁL. Co je kompetence k občanství a udržitelnosti

Komplexnost, aktivní přístup, odpovědnost i přesvědčení o vlastní schopnosti měnit svět – to vše spojuje klíčová kompetence k občanství a udržitelnosti. Alena Nosková a Jakub Holec z NPI vysvětlují, proč je pro žáky zásadní a jak ji ve škole rozvíjet.

Jak byste popsali klíčovou kompetenci k občanství a udržitelnosti, co je její podstatou?   

Jakub Holec (JH): Jedná se o aktuální témata současného světa, která žáci poznávají a řeší z různých úhlů pohledu. Právě tato komplexnost je podle mě pro rozvoj kompetence zásadní.   

Alena Nosková (AN): Za mě je tato kompetence hlavně o akčnosti. Protože žáky přímo vede k aktivnímu jednání.   

Proč je podle vás důležité tuto kompetenci rozvíjet?   

AN: Škola má být bezpečným prostorem, kde si žáci osvojují strategie, jak být dobrým, slušným, aktivním a odpovědným občanem.  Pokud si je neosvojí ve škole a nebudou mít ze školy zkušenost s jejich uplatňováním, může být pro ně problematické používat je v běžném životě (který za bezpečné a podporující prostředí nelze vždy považovat).   Platí to nejen pro občanskou kompetenci, ale i pro udržitelnost.

Podle závazné části RVP ZV je klíčová kompetence k občanství a udržitelnosti rozdělena do pěti oblastí, můžete je představit?   

JH: První oblast je Respektující vztah k životu a světu. Důraz je kladen na rozvoj úcty ke všemu živému a respektu k přírodě i společnosti v širším smyslu.   

AN: Druhou oblastí je Zohledňování propojenosti světa – propojuje lokální a globální rozměr, společenskovědní a přírodovědnou složku, včetně ekologických aspektů. Vycházíme z běžného života a otevíráme například otázku dopravy zboží, na kterou lze nahlížet z oblasti geografie, matematiky i různých perspektiv.  

JH: Třetí oblast Směřování k udržitelné budoucnosti znamená „umět se dívat za roh“ – tedy přesahovat krátkodobý horizont a uvažovat o dlouhodobých důsledcích našich rozhodnutí a činů s ohledem na budoucí generace a zachování přírodního prostředí.   

AN: Čtvrtá oblast Odpovědné rozhodování a jednání staví do centra osobní odpovědnost. Provází ji akčnost – žáci mají být vystavováni reálným situacím a přijímat zodpovědnost za svá rozhodnutí. Právě zde se akce a odpovědnost nejvíce propojují.  

Pátá oblast Aktivní občanství, participace a přesvědčení o vlastním vlivu – tedy zapojování do školního života komunity nebo i širší společnosti.   

 Důležité je přesvědčení o vlastním vlivu, protože žáci by se měli už na základní škole naučit, že můžou sami něco změnit a že má smysl měnit svět kolem sebe. V angličtině se pro toto používá pojem self-efficacy. To označuje přesvědčení člověka o jeho vlastních schopnostech dosáhnout určitého cíle. V klíčové kompetenci to najdeme pod označením přesvědčení o vlastním vlivu (zmocňování). A právě k tomu bychom měli vhodnými strategiemi žáky vést.    

Takže to je jedna ze změn, kterou nový RVP ZV do škol přináší?   

AN: Ano, proto to může být něco, s čím můžou mít někteří učitelé méně zkušeností. A proto bude potřeba toto vysvětlovat, ukazovat příklady dobré praxe, podpořit učitele v cíleném rozvíjení této složky klíčové kompetence.  Za sebe to vnímám jako největší posun v oblasti občanských dovedností / v klíčové kompetenci k občanství a udržitelnosti.   

JH: Souhlasím, aktivní přístup a postoj, že i jedinec může věci měnit, je velmi důležitý. Je pravda, že jako jednotlivci nemůžeme přímo ovlivnit globální změny klimatu, ale to neznamená, že bychom měli rezignovat na snahu o zlepšení stavu našeho prostředí. Můžeme žáky vést k porozumění faktorům, které klima ovlivňují, a ukázat jim konkrétní možnosti, jak přispět ke zlepšení na lokální úrovni – doma, ve škole, v obci.   

Žáci tedy mají ze školy odcházet s vědomím, že můžou svět kolem sebe měnit k lepšímu?   

AN: Rozhodně by neměli odcházet se zkušeností, že svět mění jen dospělí nebo že svět nejde změnit. Měli by mít možnost podílet se na pozitivní změně svého okolí a přinést si tento návyk do dospělosti.   

Jaké didaktické metody jsou pro to vhodné?   

JH: Pro rozvoj této klíčové kompetence je vhodná projektová výuka s dlouhodobějším charakterem. Pokud chceme s žáky plánovat konkrétní změny v okolí školy v tématech udržitelného prostředí, nemůžeme se omezit pouze na práci ve třídě. Je třeba začlenit bádání přímo v terénu a praktické aktivity v místní komunitě.   

AN: A důležité je, aby žáci získali prožitek, zážitek. Třeba můžou debatovat s paní starostkou o změnách v okolí školy a o tom, co pro to můžou udělat. Dobré je si uvědomit, že jsou různé klíčové kompetence propojeny ve školní praxi dohromady. Když žák dělá např. občanskou aktivitu, tak je možné ji spojovat s rozvojem klíčové kompetence k podnikavosti a pracovní nebo řešení problémů. To znamená, že ta klíčová kompetence nefunguje izolovaně. A výrazným prvkem by mělo být učení se praxí a zážitkem, prožitkem.  

Jaká je návaznost u rozvoje této kompetence na předškolní vzdělávání?  

AN: Klíčová kompetence k občanství a udržitelnosti je součástí revidovaného RVP PV. Všechny očekávané výsledky učení klíčových kompetencí jsou zpracovány jako tzv. Kontinuum. Nejlépe to nyní jde vidět na očekávaných výsledcích učení pro 5. ročník. Každý tento výsledek učení pro klíčovou kompetenci má tzv. předcházející výsledek učení (který je součástí RVP PV) a následující (pro uzlový bod 9. ročník základního vzdělávání). V předškolním vzdělávání se tato klíčová kompetence orientuje na vztah k přírodě, udržitelný rozvoj, zodpovědnost, respektování pravidel, rozpoznávání nespravedlnosti.  

Můj tip do hodiny

Diskuze jsou základ

Text: Radka Nedbalová

Občanku a zeměpis spojuje zájem o aktuální dění kolem nás. Právě diskuze o aktuálním dění umožňují vybavit žáky základními pojmy, informacemi, a zároveň je vést ke zkoumání příčin, identifikování různých pohledů (perspektiv), k argumentaci a tvorbě vlastních názorů i diskuzi o možných důsledcích a řešeních. Může se jednat o volby do Poslanecké sněmovny ČR a všudypřítomnou volební kampaň týkající se různých témat, nový zákon zvyšující věk odchodu do důchodu, konflikt na Ukrajině, nárůst počtu tropických dnů nebo výskyt extrémního sucha v Česku atp. Schopnost utvořit si vlastní názor podložený konkrétními důkazy, argumenty, a nejen názory a dojmy, je stěžejní pro odpovědné občanství. Na to se s žáky zaměřuji při velkém množství aktivit. Postupnými menšími kroky se učí rozpoznat názor od argumentu, pojmenovat různé perspektivy, vybírat informace pro různé argumentační strany, třídit a ověřovat si informace. Zabývají se argumenty různých stran i těch, které jim osobně nejsou blízké. Ve chvíli, kdy jsou vybaveni základními informacemi a dovednostmi, tak tvoří argumentační mapy, debatují z pozice různých pohledů a zamýšlejí se nad dopady jednotlivých řešení či rozhodnutí. Na závěr vyjadřují svůj názor podložený konkrétními důkazy, fakty, daty.  

Zejména pro zeměpis je charakteristické zkoumání propojenosti světa, což přímo odkazuje na jeden z očekávaných výsledků učení klíčové kompetence. S žáky tak zkoumáme, jaký má konkrétní jev dopad na místní, národní či celosvětové úrovni. Může se jednat například o změny klimatu. Nebo zjišťujeme, jaké jsou příčiny migrace na lokální/regionální úrovni, mezi státy nebo mezi kontinenty a co jsou společné či odlišné charakteristiky.  

Jsem velkým zastáncem toho, aby žáci přemýšleli o svém okolí a možnostech, jak jej mohou pozitivně ovlivnit. Je to základ aktivního občanství, které žákům ukazuje, že mohou mít vliv na své okolí a mohou jej měnit k lepšímu. Proto zařazuji aktivity a projekty, ve kterých v zeměpisu mapujeme okolí školy a navrhujeme konkrétní změny z pohledu obyvatel daného místa. Starší žáci si mohou zvolit osobní projekt, v němž se přímo dotazují lidí, kteří v místě žijí nebo pracují. V občance žáci hledají ve svém okolí příležitosti pro dobrovolnictví, které domluví, naplánují a poté realizují. Následně pak reflektují, jaký vliv měla jejich aktivita na ně samotné, na jejich okolí, v místě, kde dobrovolničili.