3. 10. 2024
Naší doménou je síťování napříč celým krajem
Petra Svoboda
Národní pedagogický institut (NPI) má pracoviště ve všech krajských městech. V čem je výjimečné to ostravské, popisuje jeho vedoucí Tereza Krčíková.

Tereza Krčíková (c) David Háva
V čem jsme dobří?
Naší doménou je síťování, tedy posilování spolupráce s institucemi, které se zabývají vzděláváním. A to napříč celým krajem. Od mateřských, základních a středních škol a jejich zřizovatelů po knihovny, vědecká centra a univerzity. Síťování jsme pojali formou tematických debat, které pořádáme ve spolupráci s Centrem PANT a ostravským magistrátem pro laickou i odbornou veřejnost vždy pětkrát za školní rok. V tom loňském jsme se soustředili například na témata wellbeingu, heterogenních tříd nebo vedení školy.
Jak debaty v ostravském PANTu probíhají?
V publiku bývá kolem osmdesáti lidí, včetně ředitelů škol, které často znám osobně, protože i já jsem bývala ředitelkou na Základní škole a mateřské škole Montessori Ostrava. Některé debaty spolufinancuje město Ostrava. Dříve jsem pracovala na pozici vedoucí strategie a projektů ve vzdělávání na magistrátu a dodnes z těchto širokých kontaktů čerpám. Moderátorkou a dramaturgyní debat je šéfredaktorka magazínu EduRevue Markéta Beková. Na všechny debaty je možné se podívat i na videozáznamu.
Obraťte se na nás
Krajské pracoviště NPI sídlí v centru Ostravy na adrese Blahoslavova 1576/2.
Téma: Uvádějící učitelé
Ve středu 9. října se v ostravském Centru PANT uskutečnila debata na téma Uvádějící učitel.
Na co se aktuálně chystáme?
Na 9. října plánujeme debatu na téma Uvádějící učitel, což je zároveň vzdělávací program, o který je u nás velký zájem. Pozvání přijalo pět hostů z řad odborníků na danou problematiku, mimo jiné paní Hana Kuzníková, designérka učitelských programů v organizaci Začni učit!, Jiří Ocelka, učitel na Gymnáziu Jana Blahoslava a Střední pedagogické škole v Přerově, pak Jiří Taufer, který je ředitelem ZUŠ Rýmařov, Karel Moric, ředitel ZŠ a MŠ v Ludgeřovicích, a Renáta Zemanová, odbornice na problematiku začínajících učitelů z Ostravské univerzity. Dalším významným projektem, který jsme připravili s Centrem PANT, je série workshopů s divadelními prvky. Jsou určeny pro žáky druhého stupně základní školy a středních škol. Cílem projektu je rozvoj povědomí o osobních hranicích, manipulaci a šikaně. A také posilování komunikačních dovedností. Tento projekt má pozitivní ohlasy jak z řad pedagogů, tak z řad studentů. Jedná se o unikátní kombinaci divadelních technik a přístupů interpretovaných profesionálními herci za účasti psychologa a metodika/pedagoga. Herci skrze krátké tematické stand-upy dokáží autenticky zprostředkovat mezní situace, ve kterých dochází k překračování osobních hranic, ale zaměřují se též na šikanu a manipulaci skrze nejrůznější prostředky, kam spadá i online prostředí. Pod vedením lektorů žáci sami hledají a navrhují možná řešení daných situací.
Čemu dalšímu se věnuje naše pracoviště?
Metodické podpoře ředitelů i učitelů. Dennodenně nás kontaktují vedení škol s prosbami o spolupráci či pomoc. Nevědí si například úplně rady, když chtějí na škole otevřít nový obor anebo zavést širší výuku jazyků. Čili jim pomáháme v oblasti strategií a rozvoje školy. Také často volají s dotazy, jak pomoci sociálně znevýhodněným žákům ohledně financování nebo personálních pozic a jak pomoci začlenit ukrajinské žáky do výuky. A zájem je i o projekt Kompas, na kterém se podílíme s Českou školní inspekcí, s níž máme v našem kraji navázanou výbornou spolupráci. Nabízíme v něm metodickou pomoc ředitelům škol. V minulém školním roce jsme jim například organizovali dvoudenní stáže až v Ústeckém kraji na ZŠ Trmice u paní ředitelky Marie Gottfriedové. Z personálních pozic na našem pracovišti bych ráda zmínila koordinátorku nadání a dále garanty vzdělávacích programů, na které je vždy spolehnutí.
Má naše pracoviště nějaké krédo?
Ano, vztahujeme motto NPI „Aby se děti těšily do školy a učitelé měli tu nejlepší práci na světě“ i na své zaměstnance. Aby chodili rádi na krajské pracoviště Ostrava. Což musím říct, že se nám daří. V minulém školním roce jsme uspořádali společné grilování na naší zahradě, máme i pravidelná odpolední neformální setkávání a já se snažím, aby byly dveře mojí kanceláře vždy pro všechny otevřené.
Z čeho jsme měli radost v loňském školním roce?
Když jsem tady u nás na pracovišti viděla rozjasněné tváře učitelů i ředitelů, kteří odcházeli z nějaké akce s pocitem, že to byl úžasný vzdělávací program a že sem budou chodit rádi a že je u nás příjemné, bezpečné prostředí. A to hlavně na konci školního roku, protože to už je mnoho z nich unavených, až vyhořelých a mají toho takzvaně plné kecky. Ale když přijdou k nám, cítí se zase motivovaní a odcházejí s řadou metodických materiálů pro své žáky a studenty, což jim potom pomáhá v jejich budoucí práci.
Jaké výzvy přináší letošní školní rok?
Těším se na spolupráci se školami, které mají sociálně znevýhodněné žáky, a těch je v našem kraji celkem dost. Já sama se v rámci svého doktorandského studia věnuji sociálně znevýhodněným žákům a zároveň mám i mini úvazek na jedné základní škole, kde tito žáci převažují. Je důležité, abychom my z NPI nebyli jenom takoví ti úředníci od stolu z kanceláří, ale abychom působili přímo v praxi. A pak se těším na studium programu Lídr školy, kde budu sedět s řediteli a budoucími řediteli přímo v lavicích a budu se moci do jejich situace lépe vcítit. Je důležité se vzdělávat, protože když se dennodenně bavím s učiteli, tak mi říkají, že situace ve školách je dnes určitě jiná, než byla třeba před lety nebo před covidem.
Tereza Krčíková
Vystudovala Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity. Během studií absolvovala půlroční stáže v polských Katovicích, Bratislavě a Singapuru. Její třiadvacetiletá pedagogická praxe zahrnuje zkušenosti na základních uměleckých školách, praxi na základních školách ve vyloučených lokalitách, manažerské zkušenosti na soukromé mateřské a základní škole a působí i jako pedagožka na vysoké škole.