Klíčem k jazyku je intenzita, ne biflování gramatiky

Když se zamyslím nad tím, co ze školy v praktickém životě nejvíce využiji, je to bezesporu angličtina. I proto v naší škole anglickému jazyku přikládáme opravdu velký význam už od první třídy. K jeho výuce přistupujeme jako k mateřskému jazyku. Ze začátku vůbec neučíme gramatiku a snažíme se, aby si děti jazyk osvojily přirozeně, dokud nemají strach z komunikace a z chyb.

Specifikem naší školy je kromě jiného i posílená výuka anglického jazyka. Nikoliv historicky, ale je to jedna z věcí, kterou se zde od svého nástupu snažím prosazovat. Inspiroval jsem se svou předchozí praxí v soukromé česko-anglické škole, kde jsem dělal ředitele.

Když se zamyslím nad tím, co ze základní školy v praktickém životě nejvíce využiji, je to bezesporu angličtina. Proto jsme se rozhodli, že se právě anglický jazyk stane pilířem naší školy. Vzhledem k naší poloze v Praze je pro nás snazší sehnat kvalifikované učitele, a tak jsme se tento koncept rozhodli podpořit ve velkém. Konkrétně jsme od první třídy zavedli čtyři hodiny angličtiny týdně, které probíhají v dělených skupinách, a to i za cenu mírného snížení hodinové dotace českého jazyka a matematiky. Na druhém stupni mají žáci dokonce pět hodin týdně. Rodiče navíc mohou dětem doplatit volitelný kroužek, takže je možné dosáhnout pěti hodin angličtiny týdně již od první třídy.

Matematika v angličtině

Naše plány jdou ještě dále. V souladu s novým školním vzdělávacím programem budeme jednu hodinu matematiky v dělených skupinách vyučovat v angličtině. Naší dlouhodobou vizí je postupně zavádět metodu CLIL (integrovaná výuka cizího jazyka a odborného předmětu) i do dalších předmětů, jako je výtvarná nebo tělesná výchova, pokud pro to budou mít vyučující potřebné jazykové kompetence.

S jazykovou přípravou jsme již začali i v naší mateřské škole, kde jsme otevřeli česko-anglickou třídu. V ní jedna z učitelek komunikuje s dětmi výhradně anglicky, čímž je přirozeně připravujeme na vstup do školy. Naším cílem je, aby naši absolventi na konci deváté třídy dosahovali jazykové úrovně B2, zatímco běžný výstup podle rámcového vzdělávacího programu je na úrovni B1.

Problém není kdy, ale jak

Hlavní problém nespočívá v tom, kdy se začne, ale jak a v jaké intenzitě. Jedna hodina angličtiny týdně je opravdu málo. Nejefektivnější a dávno prokázanou metodou pro osvojení cizího jazyka je začít v co nejútlejším věku a snažit se navodit bilingvní prostředí. A právě o to se snažíme. Až do čtvrté třídy vůbec neučíme gramatiku. Na děti mluvíme, hrajeme si a zpíváme. Ony si jazyk osvojují přirozeně, podobně jako mateřštinu. Začnou mluvit, byť s chybami, ale hlavně ztratí strach z komunikace. Postupně, jak jazyk neustále slyší, začnou mluvit gramaticky správně samy od sebe. Teprve poté jim, podobně jako v češtině, začneme vysvětlovat gramatické jevy.

Výuka angličtiny od první třídy je jistě krok správným směrem, ale jedna povinná hodina je zcela nedostačující. Pokud to myslíte vážně, musíte s dětmi mluvit co nejvíce. Proto u nás nabízíme až pět hodin týdně. Zatímco raný věk je pro studium jazyků ideální, později je to složitější, protože dospělý člověk má tendenci si vše překládat a má strach z chyb. Děti tuto bariéru nemají. Ze své předchozí praxe ředitele jazykové školy vím, že už čtvrťáci mohou mluvit naprosto plynule. Jsem přesvědčen, že i stát by rád nařídil vyšší hodinovou dotaci, ale chápu, že naráží na realitu v nedostatku aprobovaných učitelů, zejména v regionech. Kdo umí dobře anglicky, často si raději najde lépe placenou práci v soukromém sektoru. My máme výhodu, že i když jsme na okraji, stále jsme součástí Prahy. Podařilo se nám sehnat pět učitelů, kteří mohou angličtinu vyučovat, dva z nich jsou dokonce rodilí mluvčí a další je sice původně japanoložka, ale rovněž výborná angličtinářka.

Učení venku dráždí víc než angličtina

Vedle angličtiny je ale dalším významným prvkem našeho konceptu také učení venku. Žáci prvního až pátého ročníku mají každý týden v rozvrhu zařazeny tři hodiny výuky v přírodě, a to za každého počasí. Tento přístup je pro některé rodiče dokonce kontroverznější než raná výuka angličtiny, zejména pokud jdeme ven v dešti. My se ho však držíme, protože jsme přesvědčeni o jeho přínosech. Dnešní děti mají kritický nedostatek spontánního pohybu. I když se věnují organizovaným sportům, často je rodiče všude vozí autem. Chybí jim přirozený pohyb, jaký jsme zažívali my – chůze do školy, hraní fotbálku, volné pobíhání venku. Učení venku jim tento deficit pomáhá kompenzovat a je to pro jejich zdravý vývoj nesmírně důležité.

Třetí specialitou je náš kolejní systém, inspirovaný příběhy o Harrym Potterovi. Všechny děti napříč ročníky jsou rozděleny do čtyř kolejí a každý pátek pořádáme takzvané „čarosrazy“, kde se celá škola sejde. V rámci tohoto setkání vyhodnocujeme celotýdenní soutěž mezi kolejemi, zpíváme školní hymnu a udělujeme i individuální ocenění ve formě šátků, podobných těm skautským. Žák může šátek získat za něco výjimečného, čím přispěl škole, nebo za mimořádnou snahu.

O všech třech věcech jsme přesvědčení, že tímto způsobem pomáhá škola děti rozvíjet a vybavit je něčím užitečným do života. Protože naším hlavním cílem je vychovat nejen vzdělaného, ale hlavně slušného člověka.