4. 1. 2026

BLOG. Vzdělávání stejně jako svět kolem nás nelze nacpat do škatulek

Marek Fajfr

České školství stojí na prahu zásadních změn. Aby revize rámcových vzdělávacích programů nezůstala jen na papíře, desítky škol po celé republice s podporou NPI ověřují nové modelové školní vzdělávací programy. Zkušenosti z pilotního ověřování ukážou cestu a stanou se inspirací pro další školy.

Marek Fajfr je ředitelem Základní školy a Střední školy Otevřeno z Benátek nad Jizerou. Škola vytvořila a nyní pilotuje tematický ŠVP. Foto: archiv MF

Na jedné straně výuka tradičních předmětů matematiky a českého jazyka, se kterými jsou spojeny i základní gramotnosti, na druhé straně výuka v integrovaných předmětech. Tyto dva směry nemusí být vůbec v protikladu, jak si možná někteří myslí, naopak se mohou dobře doplňovat…

O svém učení jsem nikdy neuvažoval jako o přesně oddělené disciplíně. Disciplína je určitě dobrá v armádě nebo u policie, ve věznici, v klášteře. Snad i ve vrcholovém sportu, nevím. Přiznám se, že k srdci mi nepřirostl, protože málokdy v něm ještě dokážu zahlédnout opravdovou radost z pohybu nebo třeba úctu ke slabšímu.

Život a svět, ve kterém žijeme a pro který vychováváme naše žáky, se podle mě nechovají na základě povelů a nedodržují nadpisy z učebnic. V jedné z úvodních hodin jsem brával své studenty ven na ulici před školu, nebo alespoň k oknu, abychom chvíli společně sledovali, jak je všechno kolem nás proměnlivé, pestré, plné překvapivých a dobrodružných událostí. A že se tomuto světu v našich vědách, přírodních i těch humanitních, budeme snažit porozumět, popsat ho, předvídat a využít ke štěstí lidstva.

Svět není možné nacpat do škatulek

Když se na základní či střední škole učíte, co je dobré vědět například z práva, samozřejmě je užitečné prohlédnout si zákony, vědět, odkud se berou a kde najdu jejich oficiální znění, jakou mají strukturu a hierarchii. Ale zároveň je důležité promyslet, ve kterých reálných situacích na nás zákony dopadají; chápat, že soudci a soudkyně zákony musejí teprve interpretovat a aplikovat; že se o zákonech vedou ideologické boje. Můžete si s žáky a studenty zahrát třeba cvičný soudní proces (moot court) a zjistit, že u soudu nejsme jen v disciplíně „právo“, ale také v kultuře komunikace, v psychologii a sociální péči a samozřejmě také v etice.

Když se vrhneme na měsíční téma Francouzská revoluce, není to přece vůbec jen školní „dějepis“ –  je to i „zeměpis“, když zkoumáme mapy historické a dnešní Francie, je to „mediální výchova“, když analyzujeme dobové obrazy revoluce, jsou to „společenské vědy“, když si u toho povídáme o politických zřízeních, je to „český jazyk“, když se snažíme zformulovat postoje jednotlivých aktérů revoluce a obhájit je… A není to vlastně jedno, jakou škatulku vybereme?

Základní gramotnosti dávají základy k integrované výuce

Stejným směrem uvažujeme už mnoho let na naší základní škole Otevřeno v Benátkách nad Jizerou. Vyučování jsme v předmětech propojili tak, aby to dávalo co největší smysl. Předmět Svět v prvním trojročí obsahuje především vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, ale hned od druhého trojročí se nám rozděluje na Přírodu (hlavně vzdělávací oblasti Fyzika, Chemie, Přírodopis, ale částečně také Člověk, zdraví a bezpečí) a na Společnost (Dějepis, Výchova k občanství, Geografie, ale také Člověk, jeho osobnost a svět práce nebo Umění a kultura). V doplňkovém a časově omezeném volitelném projektu se pak žáci mohou věnovat vybranému měsíčnímu tématu z Přírody či Společnosti.

Zachovali jsme ale také základní předměty, kterým trochu nepřesně říkáme Trivium a které jsou v rozvrhu stabilně po celou dobu základní školy: Český jazyk a literatura, Anglický jazyk, Další cizí jazyk (od sedmé třídy) a Matematika. Chápeme je jako základní gramotnosti, které nám umožňují dorozumět se s druhým: ať už je to pomocí písmen, nebo čísel a logických značek.

Jsou to prostředky, které nám umožňují čerpat a vytvářet další znalosti, dovednosti a postoje o světě. Stejně jako je pro nás velice důležitá kreativita (výtvarná, filmová, hudební, taneční i dramatická výchova – v našem pojetí jako měsíční Kreativní projekty napříč celou školou), nebo třeba mediální výchova a informatika, které svůj vlastní předmět nemají. Objevují se prostě všude.

Kolej jako zdroj praktických dovedností

Zajímavý předmět, jehož koncepci jsme také načerpali v jiných školách, se jmenuje Kolej (mimo jiné zahrnuje vzdělávací oblast Polytechnická výchova a praktické činnosti) – žáci si na pololetí vybírají, v jaké oblasti převezmou odpovědnost za chod školy. V koleji Kutilové mohou opravovat školu nebo třeba vytvářet učební pomůcky z různých materiálů. V koleji Ekoškola připravují školu na získání stejnojmenného certifikátu a pečují o zvířata a rostliny ve škole. V koleji Kavárna se učí vařit. Ale v nabídce se objevuje kolej Mediátoři, kteří se učí předcházet konfliktům, nebo třeba kolej Literární vě(d)ci, kteří spravují školní knihovnu a tvoří školní časopis Open Times.

Rozdělení do takových propojených předmětů nám dává prostor pro důraz na rozvoj klíčových kompetencí. V ranním kruhu si všichni žáci vyzkouší moderovat a vést celou školu, v předmětu Spolu a v třídnických hodinách se věnujeme sociálním dovednostem a prevenci (klíčová kompetence komunikační, osobnostní a sociální); ve velmi oblíbeném předmětu Studovna žáci s naší podporou mohou studovat opravdu cokoli, v čem se chtějí sami rozvíjet (klíčová kompetence k učení), od basketbalu po korejštinu.

To všechno ještě doplňují terénní dny, expedice a výpravy do přírody, návštěvy galerií, muzeí, firem a dalších institucí, ve kterých se nedělá „chemie“ nebo „dějepis“, ale ve kterých můžeme žákům ještě více přiblížit, jak je život pestrý. Škola 21. století by na něj měla připravovat.

SPECIÁL. Nový ŠVP? Pojďme do toho

České školství stojí na prahu zásadních změn. Jak školy vytváří nové vzdělávací programy?