BLOG. Obavy, hejty a mýty okolo změn ve vzdělávání

Hudební a výtvarná výchova nezmizí, ale současně se neuzavírá do sebe sama a zřetelněji své hranice rozšiřuje směrem ke všem uměleckým obsahům, což odpovídá žité realitě nás všech.

Je klíčové důsledně rozlišovat mezi závazným Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (RVP ZV), nezávazným modelovým školním vzdělávacím programem (modelový ŠVP) a finálním ŠVP konkrétní školy, který vzniká s využitím disponibilních hodin. Právě zde dochází k největšímu nepochopení. Cílem revize je modernizace, ne likvidace. Nejde o útok na konkrétní předměty, ale o systémovou změnu přístupu.

RVP ZV v revidovaném pojetí akcentuje význam uměleckého vzdělávání pro rozvoj kreativity, kritického myšlení, emoční inteligence a kulturní identity žáků. Umění a kultura nabízejí pro rozvoj a učení žáků různé postupy, náměty, ve své bohatosti a diverzitě vycházejí vstříc jejich různým potřebám a v takovéto šíři pomáhají naplňovat celý komplex klíčových kompetencí.

Umění a kultura je název celé oblasti, která se člení na dva obory: Výtvarnou a filmovou výchovu (východiska pro jejich obsahy jsou zejména ve vizuálních uměleckých oborech) a Hudební, taneční a dramatickou výchovu (východiska pro jejich obsahy jsou zejména v performativních uměleckých oborech). Obory RVP nemusí být totožné s předměty ve školách, ty si stanovuje škola ve svém ŠVP. A ještě jednou: modelové ŠVP, o které se kritika často opírá, jsou nezávazným příkladem a inspirací, nikoli povinnou normou. Jejich účelem je ukázat možné způsoby (od těch tradičnějších až po inovativněji pojaté), jak naplnit požadavky RVP, a to na úrovni minimálního společného základu. Předmět Umění, který bývá terčem kritiky, je jako jedna z možných forem realizace obsahů vzdělávání v oblasti Umění a kultura popsaný v integrovaném modelovém ŠVP. I tento předmět Umění ovšem zcela zásadně počítá s obsahy výtvarné výchovy a hudební výchovy.

Nový RVP ZV dává školám značnou flexibilitu díky systému společného základu a disponibilních hodin. Právě disponibilní hodiny (doporučených 26 hodin na 2. stupni) mohou školy využít k posílení konkrétních předmětů, včetně těch, které se zaměřují na vzdělávání v oblasti umění a kultury, nebo k tvorbě volitelných předmětů či projektů podle svého zaměření a priorit. Rozhodnutí o konkrétní hodinové dotaci je plně v kompetenci vedení školy.

Proces revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) byl a je transparentní a zahrnoval širokou participaci stovek pedagogů a dalších odborníků z oblasti vzdělávání. NPI organizoval veřejné konzultace, kulaté stoly a nyní se rozbíhá pilotní ověřování modelových školních vzdělávacích programů (ŠVP). Pracovní verze modelových ŠVP jsou dostupné k připomínkám, jejich finální podoba bude upravována na základě zpětné vazby z pilotáže. Školy mají navíc možnost přizpůsobit modelové ŠVP svým potřebám, což podporuje jejich autonomii. 

Tento transparentní proces paradoxně vytváří situace, kdy se z jedné strany ozývá kritika právě této otevřenosti, že veřejnost může sledovat různé dílčí kroky na cestě k finálnímu cíli, zatímco z druhé strany se ozývá kritika nedostatečné otevřenosti, pokud veřejnost nemá absolutní přístup k procesu změn.

Při přípravě změn ve vzdělávání je ověřování v praxi důležitou součástí celého procesu. Například pracovní verze modelových ŠVP byly školám zpřístupněny na konci února 2025. Tyto verze poslouží jako první inspirace a zdroj pro diskusi a zpětnou vazbu. Finální verze, již obohacené o poznatky z pilotáže a připomínek škol, budou zveřejněny na podzim 2026. Všechny verze jsou volně přístupné na webových stránkách NPI: https://revize.rvp.cz/modelove-svp-pro-zs.

Naše vzdělávání se opírá o dvouúrovňové kurikulum. Na nejvyšší úrovni jej vymezují RVP, na exekutivní úrovni jej naplňují ŠVP, které si školy samy zpracovávají. Modelové ŠVP jsou inspirativním materiálem – nabízejí možná řešení a postupy, ale nejsou závazné. Každá škola si i nadále vytváří vlastní školní vzdělávací program podle svých podmínek a potřeb. Modelové ŠVP ukazují různé cesty, jak lze naplnit požadavky revidovaného RVP pro základní vzdělávání (RVP ZV), a školy si z nich mohou vybrat prvky, které jim vyhovují. 

Klíčovou etapu tvorby modelových ŠVP (červenec 2024 – únor 2025) realizovaly pracovní týmy jednotlivých předmětů, jejichž členy byli vedle pracovníků NPI a akademických pracovníků také učitelé a učitelky ze škol. Nyní se i ostatní školy mohou hlásit do dobrovolného pilotního ověřování modelových ŠVP a stát se tak součástí procesu změn. Tyto školy budou od září 2025 v určitém rozsahu vyučovat podle modelových ŠVP a využijí je jako základ pro tvorbu vlastních ŠVP. (Znovu je třeba zopakovat, že modelové ŠVP nepředstavují výukové dogma, mají školám sloužit jako inspirace a poskytnout příklady minimálního rozsahu společného základu a využití disponibilních hodin, tedy usnadnit školám definovat si svůj vlastní ŠVP.) 

Pilotní proces, který se odehraje v průběhu školního roku 2025/26, umožní získat zpětnou vazbu od více škol a upravit modelové ŠVP tak, aby byly funkční pro co nejvíce typů škol. 

Zároveň ani školám, které se oficiálně nepřihlásí k pilotnímu ověřování modelových ŠVP, nic nebrání v tom, aby začaly podle pracovní verze modelových ŠVP učit, respektive pracovat na vlastních ŠVP. 

Finální verze modelových ŠVP bude k dispozici na podzim 2026, všechny školy pak podle revidovaných RVP, respektive upravených ŠVP budou učit až od září 2027, přičemž v tomto roce je změna závazná jen pro 1. a 6. ročník.

Školy podle svých potřeb a možností mají možnost kombinovat tradiční i integrovanou výuku. Například mohou zachovat tradiční výuku v hlavních předmětech (český jazyk, matematika) a zavést integrovanou výuku v ostatních oblastech. Modelové ŠVP ukazují příklady obou přístupů i jejich možné kombinace. 

Revize RVP automaticky neznamená zrušení tradičních předmětů. Záleží na škole, do jakých forem vzdělávání umístí vzdělávací obsah. Mohou to tedy být klasické předměty (matematika, čeština, dějepis, hudební výchova…), předměty integrující více vzdělávacích oborů RVP, žákovské projekty či kurzy.

Předmětový (tradiční) modelový ŠVP přináší ukázku tradičního zpracování vzdělávacího obsahu do obvyklých předmětů. Integrovaný modelový ŠVP je ukázkou, jak lze několik vzdělávacích oborů RVP ZV propojit do jednoho integrovaného předmětu (Člověk a společnost, Umění a kultura apod.). Ale zda škola využije tradiční rozdělení vzdělávacího obsahu do zažitých předmětů, či uspořádá vzdělávací obsah jiným způsobem, záleží pouze na pedagogickém týmu školy.

Cílem integrace není nahradit tradiční výuku, ale podpořit propojení mezi jednotlivými obory. Například ve vzdělávací oblasti Umění a kultura mohou být propojeny hudební a výtvarná výchova, což umožňuje žákům lépe porozumět vztahům mezi různými uměleckými formami. Podobně Člověk a společnost může propojit dějepis s občanskou výchovou a geografií. Tradiční předměty tak zůstávají součástí kurikula, zatímco integrované přístupy poskytují nové možnosti pro inovaci a mezipředmětové vazby ve výuce.

Požadavky na stanovení počtu hodin pro modelové ŠVP jsou popsány ve veřejně dostupném dokumentu (https://revize.rvp.cz/blog/zadani-pro-npi-cr-123 ). Zde je pro tvůrce RVP ZV stanovený počet hodin na druhém stupni pro základ společný pro všechny žáky a žákyně na 86 hodin (pro všechny očekávané výsledky učení, včetně například klíčových kompetencí). Rozdělení 86 hodin (posléze došlo k navýšení počtu hodin společného základu o 10 na současných 96) mezi jednotlivé předměty v modelovém ŠVP proběhlo s pomocí vah: český jazyk a matematika – váha 3, anglický jazyk a tělesná výchova – váha 2, ostatní předměty – váha 1. Po přepočítání vyšlo 3,91 hodiny na jednotku váhy, po zaokrouhlení 4 hodiny. Následně ještě došlo k drobným úpravám vycházejícím z nových požadavků (druhý cizí jazyk se stal povinným a vstoupil do společného základu (+ 4 hodiny) a pro anglický jazyk se zvýšila úroveň na B1 (+ 6 hodin)).  

Stává se, že zejména kritici učebního plánu ho porovnávají s počtem hodin, které jsou v současnosti v učebních plánech škol. Je to sice možné, ale neodpovídá to znění RVP ZV. Podle nového RVP ZV 2025 je stanovení předmětů a přiřazení počtu hodin plně v kompetenci vedení škol, respektive školních týmů. Do určité míry je to podobná situace jako v minulém RVP ZV (poslední aktualizace: 2023). V jeho rámcovém učebním plánu jsou stanovené minimální počty hodin pro jednotlivé vzdělávací oblasti a škola rozhoduje o využití disponibilních hodin. 

RVP ZV 2025 pracuje se společným základem a disponibilní dotací, nespecifikuje ale počet hodin, to ponechává na škole. Právě modelové ŠVP ukazují, jak může vypadat „minimum“ společného základu. Ukazují jak rozsah v počtu hodin v učebním plánu, tak obsah ve školních výstupech, propojení s klíčovými kompetencemi, základními gramotnostmi a průřezovými tématy a učivo. To mohou školy převzít či upravit. A stejně jako v současnosti mohou rozhodovat o využití disponibilní dotace. Modelové ŠVP ukazují různé možnosti, jak je možné disponibilní dotaci používat v souladu se záměry nového RVP.

Do tvorby revidovaných RVP byli zapojeni odborníci z praxe, včetně aktivních učitelů a akademiků. Vedoucí autorských týmů jsou uvedeni přímo v dokumentech RVP. Proces revize RVP zahrnoval recenze a konzultace s aktivními pedagogy. NPI organizoval a organizuje veřejné konzultace, kulaté stoly a pilotní ověřování modelových ŠVP. Modelové ŠVP budou testovány na vybraných školách, aby byla zajištěna jejich funkčnost v reálném prostředí. Pilotní ověřování zahrnuje zpětnou vazbu od učitelů a škol. Opět zdůrazňujeme, že modelové ŠVP nejsou závazné, školy si je mohou upravit podle svých potřeb, čímž se posiluje role školních týmů při tvorbě vlastních vzdělávacích programů.

Revidovaný RVP a modelové ŠVP poskytují školám značnou flexibilitu při plánování výuky. Školy mohou využít disponibilní hodiny k posílení stávajících předmětů nebo k zavedení nových organizačních forem vzdělávání, jako jsou volitelné předměty nebo projektová výuka. To znamená, že školy mají možnost přizpůsobit své učební plány dostupným kapacitám učitelů, aniž by bylo nutné masivně najímat nové pracovníky nebo propouštět stávající. 

Školy také mohou podle svého uvážení sloučit vzdělávací obory nebo okruhy do integrovaných předmětů. Například témata z oblasti osobnostního rozvoje mohou být nadále vyučována v rámci občanské výchovy, čímž se eliminuje potřeba hledat nové specialisty na jednotlivé oblasti.  

Pilotní ověřování modelových ŠVP navíc pomůže identifikovat případné problémy s personálním zajištěním a návrhy upravit.

V neposlední řadě, zavádění nového RVP má postupný náběh. To dává školám dostatek času na přípravu, úpravu ŠVP a případné přeškolení stávajících učitelů na nové role. Tento postupný přechod minimalizuje riziko náhlých personálních změn.  

Tyto obavy zároveň zcela opomíjejí další vzdělávání a profesní rozvoj učitelů jako přirozenou součást vývoje jakéhokoli pracovníka. NPI nabízí různé formy podpory, včetně školení zaměřených na nové metody výuky a integraci průřezových témat. To umožňuje stávajícím pedagogům přizpůsobit se novým požadavkům.

Zde k žádné změně nedochází, platí stav, který už v roce 2004 přineslo zavedení RVP. Skutečnost, že časové dotace v novém RVP nejsou pro jednotlivé předměty závazně stanovené, určitě neznamená „chaos“, ale spíše větší míru autonomie při zachování společného základu.

V individuálních případech, kdy žák přestupuje do jiné školy a je třeba doplnit část vzdělávacího obsahu, je doplnění tohoto obsahu v kompetenci ředitele školy. 

Kontinuitu vzdělávání napříč školami zajišťuje společný základ vzdělávání v revidovaném RVP. Díky němu jsou klíčové vzdělávací cíle a očekávané výsledky učení (OVU) stejné ve všech školách. Flexibilita ŠVP pak umožňuje školám reagovat na specifické potřeby svých žáků a regionů. 

Všechny školy se řídí společným RVP, který stanovuje závazné výstupy pro jednotlivá období. A i když si každá škola vytváří vlastní vzdělávací program, základní znalosti a dovednosti, rozvíjené postoje a hodnoty, které má žák zvládnout, jsou stejné. Při přestupu žáka vyhodnotí škola, do které žák přestupuje, jeho dosavadní vzdělávání a případně mu poskytne podporu pro zvládnutí přechodu. Na samotné praxi přechodu žáků mezi školami se tak nic nemění.

Cizí jazyk není důležitější než český jazyk. Při nastavení počtu hodin předmětům v modelových ŠVP se vycházelo z vah předmětů (nejvyšší váhu má ČJ a MAT, hned za nimi se ocitá AJ) a z požadavku dosáhnout v případě angličtiny úrovně B1 (mírně pokročilý). Počet hodin v modelovém ŠVP ve společném základu činí za celou základní školu u českého jazyka 25 (1. stupeň) + 12 (2. stupeň), u anglického jazyka 13 (1. stupeň) + 14 (2. stupeň). Český jazyk tedy v celkovém součtu hodin výrazně převažuje. Stanovení počtu hodin u obou předmětů v rámci jednotlivých ročníků je na každé škole. Protože lze předpokládat, že angličtina dostane nejvíce prostoru v nejvyšších ročnících, pak skutečně třeba v 8. nebo 9. třídě bude mít vyšší časovou dotaci než český jazyk. 

Důraz na anglický jazyk reflektuje rostoucí potřebu jazykových dovedností v globalizovaném světě. Rozhodnutí zvýšit úroveň anglického jazyka na B1 do konce základního vzdělávání bylo motivováno snahou připravit žáky na budoucí studium a pracovní příležitosti. Tento krok odpovídá trendům ve vzdělávacích systémech jiných zemí. 

Revidovaný RVP přitom umožňuje školám využít disponibilní hodiny k posílení jakéhokoli předmětu, včetně českého jazyka. Pokud škola cítí potřebu věnovat více času mateřskému jazyku, může tak učinit podle svých priorit a potřeb žáků.

Pokud hodlá škola realizovat volitelný předmět Badatelská výuka, je na jejím uvážení, ve kterých ročnících, jakou hodinovou dotaci a organizaci výuky mu nastaví. Při konstrukci předmětu je potřebné vycházet z RVP ZV (kapitola 5 Rámcový učební plán). Školy mohou přistoupit k blokové výuce, tedy dvouhodinový blok jednou za 14 dní.

V NPI se připravuje těsná metodická podpora jako součást RVP ZV. V rámci této metodické podpory budou k OVU jednotlivých vzdělávacích oborů přiřazeny metodické a učební materiály. NPI bude pokračovat ve tvorbě dalších materiálů k OVU jednotlivých vzdělávacích oborů. Nakladatelé už nyní mohou pro tvorbu učebnic využít schválený RVP ZV.

Při MŠMT pracuje skupina, která se mimo jiné zabývá problematikou přijímání ke studiu na středních školách ve vztahu k novému RVP ZV. V době souběhu „starého“ a „nového“ RVP budou standardy pro přijímací řízení upravené tak, aby odpovídaly, byly „průnikem“ obou souběžně platných RVP. Nehrozí tedy, že by nastala situace, kdy požadavky obsahu přijímacích zkoušek na SŠ nebudou v souladu s obsahem výuky na ZŠ. 

Opak je pravdou. Proces revize a implementace byl naplánován na několik let a navržen tak, aby poskytl dostatečný čas i podporu pro přípravu pedagogů. Aktuálně jsme ve fázi ověřování modelových ŠVP ve vybraných školách. Pilotáž zahrnuje testování různých přístupů k organizaci výuky, což pomáhá identifikovat a řešit případné problémy ještě před plošnou implementací. Učitelé mají i teď možnost seznámit se s pracovními verzemi modelových ŠVP a zapojit se do konzultací. V NPI průběžně vzniká rozsáhlá metodická podpora, včetně průvodců, manuálů a školení, která učitelům pomůže pochopit a realizovat změny.  

Znovu je třeba zdůraznit, že školy mohou využít modelové ŠVP jako inspiraci nebo si vytvořit vlastní verze na základě svých specifických potřeb a na změně začít pracovat už nyní. Přitom povinné zavedení změn je plánováno až od září 2027, a to pouze v 1. a 6. třídách. Ostatní ročníky budou přecházet na nový RVP postupně v následujících letech.