BLOG. Je to příležitost zamyslet se, co a proč učíme

U zrodu Základní a střední školy Otevřeno stálo několik rodičů u táboráku a pro mě osobně to byla dlouhá cesta od syndromu vyhoření v tradičním školství až k vedení školy, která se snaží být inspirací. I proto jsme se rozhodli jít do pilotního ověřování modelových školních vzdělávacích programů a o své zkušenosti se dělit s ostatními. Věřím totiž, že dělat školu jinak, s důrazem na vztahy a smysluplné učení, je možné a důležité.

Škola Otevřeno letos slaví deset let od svého vzniku. Původně šlo, jak to tak chodí, o partu rodičů, kteří si u jednoho táboráku na zahradě řekli, že by rádi, aby jejich děti chodily do přátelské školy. Z nadšeneckého projektu se postupně stala stabilní a profesionální základní škola, která se letos dokonce rozšířila o střední školu.

Moje cesta z „masokombinátu“

Ve Škole Otevřeno jsem se pohyboval od jejího vzniku. Moje žena, se kterou jsme se potkali ve skautu, je zakladatelkou školy a já byl jedním ze zřizovatelů. Učil jsem v té době ale na běžné střední škole. Na vysoké škole jsem se věnoval své didaktice a filozofii výchovy. S postupem času však ve mně stále víc narůstal pocit, že je něco špatně. Že jsem na jednu stranu spolumajitelem inovativní školy, kde budujeme prostředí učící se komunity, a že zároveň chodím učit do školy, která snad všechny principy smysluplného učení popírá. Jako byste byli vegan, ale pracovali v masokombinátu. Prošel jsem si mnoha koncepčními „boji“ s kolegy i vedením, nakonec taky syndromem vyhoření. Rozhodující krok k mému odchodu do inovativního školství nastal za covidu, kdy jsem například na pedagogické radě vyslechl bizarní debatu o tom, kam namíříme kamery, až budou psát studenti doma písemky.

Chceme přispívat k pozitivní změně

V čele Otevřena teď stojím čtvrtým školním rokem a určitě se cítím a ještě dlouho budu jako „ředitel-začátečník“. Práce mě tu ale nesmírně baví. Po osmnácti letech učení je to příjemná změna. Daří se nám budovat tým, který si vychází vstříc, podporuje se vzájemně, na prvním místě stojí dobré vztahy a učení dětí.

Škola si v regionu získává renomé a už zřejmě není vnímána jako podezřelý podnik několika podivínů. O tom svědčí třeba výsledky našich absolventů u přijímaček na střední nebo četnost návštěv kolegů a kolegyň z jiných škol, kteří k nám jezdí a chtějí se u nás inspirovat. Letos jsme si už museli dát pravidla pro návštěvy, protože jich bylo opravdu moc. Což ale mě jako ředitele opravdu těší. Součástí naší mise se totiž stalo „přispívat k pozitivní změně v českém školství“, nebýt uzavřenou klecí pro vyvolené.

Smysluplné učení a bezpečné prostředí

Na počátku Otevřena bylo pro všechny nejdůležitější, že dětí je ve skupině málo a učitelé mohou uplatňovat individuální přístup ke všem ve třídě. Naštěstí se ukázalo, že individuální přístup je možný i ve větším počtu dětí.

Chtělo to taky velkou dávku optimismu a naděje, že tenhle smělý projekt vydrží. V těžkých časech za covidu nastoupila do popředí hodnota bezpečného prostředí, laskavé a respektující komunikace. Teď už se roky soustředíme i na zbývající dvě hodnoty školy, kterými jsou péče o svět kolem nás a smysluplné učení.

A právě ta poslední nás vedla k zapojení do pilotního ověřování. 

Chceme se nadále zlepšovat ve formativním hodnocení. Ve škole od počátku hodnotíme slovně a neznámkujeme, taky nesoutěžíme a neporovnáváme děti mezi sebou. Projekty nebo jiné činnosti vyhodnocujeme společně s dětmi, nešetříme zpětnou vazbou v průběhu učení. Místo klasických rodičovských schůzek jsou samozřejmostí tzv. tripartity – podporující schůzky rodičů, dítěte a jeho třídního průvodce nad školními úspěchy, neúspěchy, problémy a potřebami.

Základem pro dobré formativní hodnocení je soulad s cíli, ke kterým máme děti ve škole vést. Nové RVP jsme od počátku vnímali jako příležitost provětrat a aktualizovat školní vzdělávací program, znovu ho promyslet a lépe s ním pracovat na úrovni plánování i vyhodnocování výuky. Také jsme v diskusích na společných koncepčních výjezdech změnili učební plán školy tak, aby nám hodinové dotace běžných i integrovaných předmětů v jednotlivých trojročích dávaly smysl.

Učíme matematiku i integrované předměty

Pro pilotní ověřování jsme si zvolili tematický program, protože skýtá nejvíce svobody a pokryje i výraznou specifičnost naší školy. Máme sice integrované předměty (např. předmět Svět, který se ve vyšších trojročích dělí na Přírodu a Společnost, dále předměty jako Spolu, Studovna nebo Kreativní projekty) i běžné předměty (najde se u nás mimo jiné matematika i český jazyk), ale usoudili jsme, že specifičnost našeho přístupu nejlépe zapadne do tematického modelového školního vzdělávacího programu.

Od našeho zapojení očekáváme, že pro naši školu vytvoříme vzdělávací program, který nám všem, dětem, průvodcům, ale také rodičům bude sloužit jako mapa pro studijní pokroky. Chtěli bychom se díky této opoře dále zlepšovat v diferenciaci, protože naše třídy jsou rozmanité nejen tím, že učíme většinu předmětů v trojročích, ale také tím, že chceme být v maximální možné míře dané našimi schopnostmi inkluzivní školou, školou otevřenou opravdu pro všechny.