40 procent dospělých má problém s funkční gramotností. Šancí na změnu jsou nové RVP

Jak tuto situaci hodnotíte a co ji způsobuje?
Tento údaj vychází z mezinárodního šetření PIAAC, které zkoumá dovednosti dospělé populace. Znepokojivé je, že nejvíce jsou postiženi mladí lidé ve věku 18–25 let – zejména ti, kteří dokončili pouze základní školu nebo učební obory bez maturity. Tento dlouhodobý trend ukazuje na nedostatečnou připravenost části žáků na reálný život a pracovní trh.
Základním problémem je, že funkční gramotnost, čtenářská nebo matematická, není dostatečně rozvíjena už na základní škole. Učňovské obory tento deficit často nedokážou napravit, což se projevuje i v dalších oblastech, jako je nižší zaměstnatelnost či horší uplatnění na trhu práce.
Nové rámcové vzdělávací programy kladou důraz na klíčové gramotnosti jako jednu z priorit. Naším cílem je zajistit, aby žáci a žákyně základních škol získali dovednosti, které jim umožní lépe se orientovat v informacích a prakticky je využívat. Plánujeme také systematické sledování gramotností a dlouhodobou podporu škol, aby mohly tyto dovednosti efektivně rozvíjet. Zlepšení na této úrovni je klíčem ke zvýšení gramotnosti v celé populaci.

Co dalšího nové RVP přinášejí kromě důrazu na gramotnosti?
Je kladen ještě větší důraz na klíčové kompetence, které mají posílit schopnost žáků a žákyň aplikovat získané znalosti v reálném světě. Jde například o schopnost efektivní komunikace, týmové spolupráce, řešení problémů nebo kritického myšlení. Kompetence nejsou nové téma, ale nyní jim dáváme větší prostor a zaměřujeme se na jejich rozvoj napříč všemi vzdělávacími oblastmi.

Další klíčovou oblastí je wellbeing žáků. Reagujeme na alarmující data o nepohodě a stresu, které mnoho dětí ve školách zažívá. Škola by měla být místem, kde se žáci cítí dobře a kde mohou bezpečně rozvíjet nejen své znalosti, ale i sebevědomí a dovednosti pro život. Šetření České školní inspekce jasně ukazují, že spokojenost žáků ve škole pozitivně ovlivňuje jejich studijní výsledky. Školy, kde žáci projevují pozitivní postoj k učitelům a prostředí školy, dosahují v oborových srovnáních výrazně lepších výsledků. Tento přístup tedy neznamená rezignaci na vzdělávací cíle, ale jejich posílení prostřednictvím vytváření příznivého školního klimatu.

Veřejná debata o nových RVP se často redukuje na otázku hodinových dotací jednotlivých předmětů. Proč?
Je pravda, že debata o nových RVP se zúžila na otázku, kolik hodin bude věnováno jednotlivým předmětům, jako je dějepis nebo matematika. To je však velmi zkreslený pohled. Nové RVP vůbec nenařizují, jaké předměty mají školy vyučovat, ani kolik hodin mají mít. Tento prostor je plně v kompetenci školy a ředitele, kteří si mohou strukturu výuky přizpůsobit vlastním potřebám.
Problém vznikl kvůli modelovým školním vzdělávacím programům, které slouží pouze jako příklady. Jsou ukázkou, jak může vypadat rozvržení výuky, ale nejsou závazné. Cílem těchto modelů je pomoci školám s implementací nových RVP a inspirovat je. Školy mají zároveň možnost tyto modely upravit podle svých specifik a potřeb.

Proč se vůbec v rámci této revize tvoří modelové školní vzdělávací programy?
Modelové školní vzdělávací programy jsou tvořeny jako inspirace pro školy, aby jim pomohly lépe porozumět novým RVP a jejich implementaci. Ukazují, jak lze překlopit rámcový vzdělávací program do konkrétní podoby na úrovni školy. Školám poskytují možnost vidět, jak může být strukturován společný základ, který tvoří 70 % obsahu, zatímco zbylých 30 % zůstává plně na rozhodnutí školy.
Znovu ale zdůrazňuji, modelové ŠVP nejsou závazné. Každá škola má možnost je upravit nebo vytvořit si vlastní verzi, která zohledňuje její specifické podmínky, profilaci, složení pedagogického sboru i potřeby žáků. Modelové ŠVP slouží pouze jako inspirace a nemají být brány jako dogma.

Jakým směrem by se tedy měla debata o RVP ubírat?
Debata by se měla zaměřit na klíčové otázky, jako je zvyšování gramotnosti, rozvoj klíčových kompetencí a příprava žáků na život v rychle se měnící společnosti. Soustředění na boj mezi jednotlivými předměty a hodinami je nešťastné a odvádí pozornost od skutečných priorit.
Potřebujeme, aby školy vytvářely prostředí, které podporuje nejen vzdělávací cíle, ale také rozvoj osobnosti žáků. Klíčem je kompetenční výuka, která propojuje teoretické znalosti s praktickými dovednostmi. Věříme, že tento přístup povede ke zlepšení výsledků českých žáků a jejich lepší připravenosti na život i pracovní uplatnění.

Co byste chtěli vzkázat školám a veřejnosti?
Rád bych zdůraznil, že nové RVP přinášejí školám větší autonomii a flexibilitu, ale zároveň kladou důraz na zodpovědnost. Školy mají nyní jedinečnou příležitost přizpůsobit vzdělávání svým potřebám a potřebám svých žáků.

Naší rolí je být partnerem, který školám poskytne metodickou podporu, vzdělávání i inspiraci. Nové RVP jsou krokem správným směrem, ale jejich úspěch bude záviset na tom, jak je školy dokážou převést do praxe.