SPECIÁL. Co je kompetence osobností a sociální

Petr Chaluš, pedagog a garant osobnostní a sociální výchovy v rámci revize RVP ZV, zdůrazňuje, proč je tato kompetence pro děti zásadní, jak podporuje rozvoj sebepoznání, vztahů a odolnosti a proč by se měla stát přirozenou součástí práce všech učitelů i života celé školy.

Proč je důležité rozvíjet u dětí kompetenci osobnostní a sociální?

Tato kompetence je specifická tím, že je poměrně rozsáhlá a přitom naprosto zásadní. „Osobnost žáka“ je široký pojem, řešíme ji ve výuce vlastně neustále. A podobně i „sociální“ rozměr, to znamená vztahy, soužití s druhými. Tato kompetence klade důraz na to, aby se děti rozvíjely v tom, co opravdu samy potřebují, a aby skrze to hledaly svoji životní cestu. Aby se učení přiměřeně dotýkalo jejich osobnosti. A zároveň to vyžaduje profesionální citlivost učitele k rozvoji žáka, protože jedná s jeho vnitřním světem. Podporujeme jeho vlastní sebepoznání, jeho schopnost plánovat si svůj rozvoj, schopnost orientovat se ve svých hodnotách a v tom, jaké postoje v životě má. A to s vědomím, že je to osobní věc každého jednotlivce, jaké postoje si vytváří, takže je třeba jednat s respektem k různým osobnostním nastavením a fázím vývoje.

Jak v dětech rozvíjet silné stránky osobnosti a vést je ke zdravému sociálnímu životu?

Jde o to, aby si jedinec, když se vyvíjí a dospívá, uměl v životě poradit. A to není lehké, protože společnost je složitá a přicházejí různé krize a výzvy. Víme o problémech s duševním zdravím, které provázejí život v současné společnosti. Jedním z pilířů téhle kompetence je resilience, česky odolnost, schopnost zvládat obtížné situace. Odolnost i vůči změnám, které přicházejí, schopnost samostatnosti v životě. Zároveň s tím souvisí důležitá věc, o kterou se můžeme opřít, jsou to naše dobré sociální vztahy. To, že je umíme utvářet, udržovat a rozvíjet, a měnící se svět nám v tom může klást překážky. Pomáhá nám flexibilita a připravenost na takové změny. To, že známe sami sebe, umíme pečovat o svůj wellbeing apod. Ale znamená to i to, že umíme sdílet s druhými lidmi, umíme najít podporu a požádat o pomoc a také pomoct druhým. A na to vše je potřeba klást ve školách větší důraz, protože ve světě, do kterého rostou, je čím dál více potřeba, aby tyto kompetence měly.

Jak konkrétně rozvíjejí žáci a žákyně tuto kompetenci v hodinách osobnostní a sociální výchovy?

Díky tomu, že nově je osobnostní a sociální výchova svébytný vzdělávací obor základního vzdělávání, tak žáci systematicky pracují na tom, aby například rozvíjeli komunikaci s druhými. Učí se, jak s někým vyřešit konflikt a jak s ním dojít ke shodě nebo k nějakému společnému novému nápadu. Je potřeba pro ně metodicky dobře utvořit situace, v jejichž rámci získávají zkušenost, rozvíjejí svoje dovednosti sebepoznání, seberozvoje, jak rozumět svým emocím, pečovat o wellbeing, zvládat stres apod.

Patří rozvoj této kompetence především do osobnostní a sociální výchovy, nebo do všech vyučovacích předmětů?

Patří do všech aktivit školy. Každý učitel je ve vztahu s jednotlivými dětmi a pracuje i s celou třídou. A my bychom byli rádi, aby každý učitel tohle rád a dobře uměl využívat ve prospěch své výuky. Aby si žáci k věcem, které se učí, udělali dobrý vztah, aby na ně měli svůj vlastní názor a aby si je vnitřně propojili s tím, jak sami o sobě a životě přemýšlejí. Každému učiteli udělá radost, když se předmět, který učí, dotýká žáka osobně. A to pak tvoří i atmosféru v celé škole Tuhle kompetenci nemůžeme rozvíjet, aniž by celá škola byla taková, kde si lidé naslouchají a snaží se si porozumět. Protože pak děti znejistí a najednou si říkají, že je možná lepší se s někým hádat nebo se vnitřně uzavřít druhým.

Jaká je návaznost této kompetence na mateřskou školu?

Celá předškolní pedagogika jde vlastně k základům toho, co dítě potřebuje pro svůj rozvoj a základem je osobnost a sociální dovednosti. A také práce s pravidly, jak si nasloucháme, jak si umíme hrát s druhými. Když jsou například děti přetíženy výkonovými aktivitami, tak se tato klíčová kompetence přirozeně rozvíjet nemůže.

Jaká specifika mají v tomto ohledu střední školy?

Tam právě tato kompetence graduje. Středoškoláci začínají mít zodpovědnost za všechna svá rozhodnutí. Začínají si utvářet zásadní přátelství, která jsou často důležitější než rodiče. A také už se rozhodují o svém budoucím životě, co budou dělat po odchodu ze střední školy, někteří i jak vstoupí na trh práce, jak obstojí v samostatném životě. 

Jaká úskalí má zavádění nového pojetí této kompetence do škol?

Ideální stav je, že na tuto kompetenci dá větší důraz každý učitel napříč předměty a zároveň bude probíhat pravidelný předmět v každém ročníku (viz OSV v modelovém ŠVP) Mnoho učitelů rozumí potřebě právě tuto oblast ve škole posílit. A sami rozvíjejí tuto kompetenci již dlouhodobě a nadšeně. A samozřejmě jsou i učitelé, kteří si nemusejí být jistí, jak na to. Řešením je pomoci učitelům, aby neustále rozvíjeli sami sebe. Může se to dít v rámci mentoringu s inspirativním kolegou, nebo to může být formou sebezkušenostního kurzu, kde učitelé zažijí, jak je příjemné a povzbuzující o sebe pečovat a rozvíjet svoji osobnost.

Můj tip do hodiny

Předmět Příprava na budoucnost je pevnou součástí rozvrhu

Text: Jana Bětík Wills

Naše škola vznikla před jedenácti lety se záměrem rozvoje klíčových kompetencí. Po náročném procesu, do kterého byl zapojen celý tým pedagogů i externí odborníci, jsme vybrali deset klíčových kompetencí, jako například samostatnost, plánování, práce se zdroji nebo budování dobrých vztahů. Poslední vybranou byla odolnost, s níž jsme začali intenzivně pracovat po období pandemie covidu. Naším cílem je, aby žáci v deváté třídě měli nástroje rozvíjející jejich studijní autonomii a věděli, jak udržovat dobré vztahy a posilovat svou psychickou i fyzickou odolnost. Kompetence jsou dětem i rodičům dobře známé – nejen proto, že visí ve škole nebo je mají děti v plánovacích diářích, ale především proto, že pedagogové s nimi pracují na každodenní bázi. 

Při tvorbě školního vzdělávacího programu jsme zavedli předmět Příprava na budoucnost, která je pevnou součástí rozvrhu od první do devátou třídu s různou časovou dotací. Obsahem předmětu jsou témata známá z třídnických hodin. Zaměřujeme se na osobnostní a vztahový rozvoj, žáci zde mají prostor diskutovat a řešit aktuální témata například pomocí poradenských kruhů, přehráváním modelových situací apod. Probíhají zde také preventivní programy. Do tohoto předmětu spadá i školní shromáždění, kde se děti učí prezentovat před ostatními, oceňovat úspěchy druhých a zároveň společně řešit problémy, rozhodovat a demokraticky hlasovat. Další součástí předmětu je tzv. páteční studovna, kde se žáci učí stanovovat si smysluplné cíle, plánovat a realizovat je. Ale také rozvíjet schopnost soustředění v době zahlcené digitálními podněty. Během studovny probíhají individuální rozhovory s třídními učiteli, kteří jsou proškoleni v koučovacích dovednostech a prostřednictvím strukturovaného rozhovoru podporují děti při řešení vzdělávacích cílů i osobních problémů.  

Téměř polovina výukového času u nás ve škole probíhá projektově. Z praxe vidíme, že je to další skvělý prostor pro rozvoj klíčových kompetencí. Příprava a realizace nových předmětů a inovativních metod sice vyžaduje velké nasazení pedagogů, jejich přínos pro rozvoj kompetencí dětí je však nesporný a činí naši práci velmi uspokojivou.