O změnách mluvme společně. Vyplatí se to

Jak se mění RVP
Vše o tvorbě nových rámcových vzdělávacích programů.
Otevřeně, jasně, na jednom místě..
Průvodce změnou
Jak vás provedeme změnou? Nabízíme vzdělávací programy a další podporu k revizi RVP.
Pro žádnou ze škol ale nebude tvorba nových ŠVP krokem zcela do neznáma. V tom mají dnešní ředitelé a ředitelky výhodu oproti svým předchůdcům, kteří vytvářeli první školní vzdělávací programy po roce 2005, kdy začal platit nový školský zákon. „Co nám tehdy nejvíc chybělo – a bavili jsme se o tom i s kolegyněmi a kolegy z jiných škol – byly ukázky toho, jak by ŠVP mohl vypadat. Měli jsme sice manuál, ale pořád jsme řešili, jestli něco můžeme nějak napsat, nebo ne. Můžu třeba výtvarku vypsat jako kurz, nebo ji musím mít klasicky každý týden? Nebylo to jak zjistit. A přesně tohle je typ podpory, kterou tentokrát školám poskytneme,“ říká Jaroslav Fidrmuc. Před dvaceti lety byl ředitelem prostějovského gymnázia, teď spolu s kolegy a kolegyněmi z Národního pedagogického institutu připravuje modelové ŠVP, které by měly tvůrcům a tvůrkyním usnadnit práci.
Dobrý příklad: „malá“ revize
ŠVP je živým dokumentem, který školy mají průběžně aktualizovat. Větší inovace přišla například v souvislosti s nedávnou „malou“ revizí, tedy revizí ICT. V rámci ní se pozornost ve výuce zaměřila na podporu informatického myšlení, na porozumění základním principům digitálních technologií a také na začlenění nové klíčové kompetence – kompetence digitální – do všech předmětů. Školy přizpůsobily výuku informatiky tak, aby žáky připravily na digitální budoucnost, která vyžaduje vysokou úroveň digitálních dovedností, nezbytných pro úspěch v osobním i profesním životě. Jak klíčový je tento požadavek, ukázala pandemie covidu-19 i nástup umělé inteligence.Malá revize tak byla jakýmsi předstupněm větších změn, které čekají na školy nyní. „V případě malé revize bylo cílem oddělení informatiky od digitální kompetence, kterou bylo třeba začlenit do jednotlivých předmětů. Změna kurikula musí být zvládnuta tak, aby na sebe výuka v jednotlivých předmětech navazovala, a proto je spolupráce celé školy na tvorbě nového školního vzdělávacího programu klíčová. K tomu také poskytujeme školám v rámci projektu NPO 3.1 DIGI masivní podporu. To, co se nám dařilo uplatňovat v malé revizi, lze doporučit i pro tu velkou,“ uvažuje Irena Fričová z NPI.
Nejde to bez týmové práce
Jak se potvrdilo i při zavádění nové informatiky, jsou nositeli změny především ředitelé a ředitelky škol. Jsou to oni, kteří budou muset učitelský sbor pro změnu nadchnout. „Ředitelé úspěšných škol jsou pedagogickými lídry, kteří dobře zpracovaný a ‚živý‘ ŠVP považují za naprostý základ úspěšné práce ve škole,“ vyzdvihuje Karel Tomek, který vede roční studijní skupiny pro koordinátory školních vzdělávacích programů. Těmito kurzy už prošlo několik tisíc absolventů.
Klíčovou osobou je odborně vzdělaný koordinátor ŠVP, ale ideální je, když se zapojí co nejvíce lidí. „Tvořte všichni společně, spotřebuje to sice čas, ale ta cesta je vlastně i váš cíl. Práce se ŠVP ve výuce potom bude snadnější,“ doporučuje Anna Doubková, expertka projektu Podpora kurikulární práce škol z NPI. Její slova potvrzuje i ředitelka pražské Církevní mateřské školy Srdíčko Eva Kuchyňková. „Já si jako ředitelka samozřejmě dokážu představit, že bych ŠVP vytvořila sama, a v začátcích to mnozí ředitelé takhle dělat prostě museli. Ale ve chvíli, když ŠVP budeme psát sami, tak se může stát, že se stane pro učitele mrtvým, nic neříkajícím dokumentem ukrytým někde v šuplíku. Protože když se oni sami nepodíleli na jeho vzniku a třeba mu ani neporozuměli, nemohou se s ním ztotožnit,“ varuje Kuchyňková.
Jak na tvorbu ŠVP u velké revize?
Rozsáhlá úprava stávajících školních vzdělávacích programů v duchu požadavků revidovaných RVP může pro mnoho škol představovat poměrně velký zásah a penzum práce. A jak připomíná Dominik Dvořák z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Univerzity Karlovy: „Školy jsou dnes bohužel dost často vystaveny tlaku řešit více závažných otázek najednou a pro mnoho z nich prostě není jednoduché měnit ‚všechno naráz‘. Proto jim při tvorbě kurikula musí být poskytována maximální podpora a spolu s dalšími souvisejícími změnami musí všechny kroky probíhat koordinovaně. Zároveň je důležité vysvětlovat pedagogické veřejnosti, co se v kurikulu nemění, a co se naopak změní velmi významně.“
Co se tedy mění? Významnou změnou je jasně vymezený společný základ, který je popsaný „očekávanými výsledky učení“. Tento koncept zdůrazňuje orientaci na žáka a klade důraz na to, co by se měl naučit, namísto toho, co mají učitelé „probrat“ či „odvykládat“. Očekávané výsledky učení jsou stanoveny nejen pro vzdělávací oblasti a obory (jako dříve očekávané výstupy), ale i pro klíčové kompetence a průřezová témata a také pro novou kategorii, což jsou základní gramotnosti. Jasně musí být popsány očekávané výsledky učení žáků v uzlových bodech, tedy v 5. a 9. ročníku.
Mění se přístup k výuce
Očekávané výsledky učení školy rozpracují ve svých školních vzdělávacích programech, ale způsob, jak s nimi naloží, už je v jejich kompetenci. Rámcový učební plán u RVP rovněž nabízí vyšší disponibilní časovou dotaci. Ovšem ta nemá sloužit k dosahování „společného základu“, ale k obohacování vzdělávací nabídky. Časová dotace určená pro společný základ není vázána na oblasti a obory (jako dříve) a je na škole, jak se rozhodne hodiny rozdělit při vytváření vyučovacích předmětů. Přidělený „čas“ vždy souvisí s množstvím „očekávaných výsledků učení“, kterých má škola v daném vyučovacím předmětu dosáhnout, tedy jak si v ŠVP naplánovala.
Došlo také ke snížení počtu průřezových témat, přičemž jejich obsah prošel inovací. Naopak se zvýšil počet klíčových kompetencí, které byly rovněž obsahově aktualizovány, a nově přibyly dvě základní gramotnosti. Změní se rovněž přístup k výuce jazyků, což bude další důležitý aspekt nadcházejících změn.
Nesmí na to zůstat sami
„Když se do českého školství zaváděly rámcové vzdělávací programy v roce 2004, nezbyl čas na podporu učitelů. Čeští pedagogové tak byli hozeni do vod RVP bez jakékoli podpory a podstata celého systému byla ještě často shazována staromilci, kteří se nechtěli vzdát svých starých dobrých osnov. V Učitelské platformě jsme si dobře vědomi toho, že se učitelé v práci s RVP necítí komfortně, proto jsme vytvořili podpůrný systém, který by tonoucí se učitele zachytil a dodal jim pevnou půdu pod nohama. Zároveň jsme vycházeli z toho, že učitelé se nejlépe učí od kolegů, a proto jsme vytvořili skupinu zkušených učitelů a učitelek, kteří mají práci se ŠVP takříkajíc v krvi,“ popisuje nabídku podpory předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. „Najdeme mentora přímo na míru jejich potřeb, který s nimi dořeší konkrétní změnu na jejich škole,“ dodává.
Masivní podporu spouští také NPI. Ta bude dvojího druhu – větší část se zaměří na práci s kurikulem samotným, menší část přímo na tvorbu ŠVP. Kromě již zmiňovaných modelových školních vzdělávacích programů budou mít školy k dispozici nově zpracovaný manuál pro tvorbu. Vybírat si budou moci ze vzdělávacích programů, webinářů a e-learningů. Školy také budou moci využít služby průvodců a mentorů, kteří budou působit v terénu. Přímo pro koordinátory ŠVP vzniklo inovované studium. To se zaměří na praktické příklady i stáže ve školách. Kurz se bude konat na všech krajských pracovištích NPI od Karlových Varů po Ostravu, a i po složení závěrečné zkoušky se tu koordinátoři budou moci potkávat a probírat aktuální výzvy spojené s tvorbou ŠVP. „Tohle je velmi důležité, koordinátoři a koordinátorky na práci nesmí zůstat sami. Věřím, že změny, které nás čekají, společně zvládneme,“ uzavírá vedoucí krajského pracoviště NPI v Jihlavě Bohumila Kobrlová.