Ideální ředitel školy má být pedagogickým lídrem, míní v zahraničí

Studie Systémy přípravy, vzdělávání a podpory ředitelů škol ve vybraných zemích hledá inspirativní praxi ve vzdělávacích systémech, kterým se daří dosahovat cílů, na něž je zaměřena i tuzemská Strategie 2030+.  

Ve vzdělávacím systému má ředitel coby pedagogický lídr nezastupitelnou roli, neexistuje totiž příklad dobré praxe bez kvalitního vedení. Jenže v Česku jsou ředitelé osamocenými vlky, kterým se nedostává v potřebné míře kvalitní počáteční ani průběžné podpory, což se později odráží i na kvalitě jednotlivých škol. V některých zahraničních zemích funguje podpora vedoucích pracovníků zcela opačně. Navíc bývá běžnou praxí, že jsou úspěšní ředitelé vysíláni na neúspěšné školy s cílem, aby je pozvedli. 

Na změnách se s úřady podílejí i ředitelé 

Důležitou skutečností je, že vybrané lokality (New York City, Ontario, Austrálie, Nizozemsko i Estonsko) ve sledovaných oblastech pracují s vizí toho, jak vypadá kvalitní ředitel. Přestože může jít o závazný nebo nezávazný prvek ve formě profesního standardu či kompetenčního modelu, každý ze vzdělávacích systémů určitou vizí sám disponuje nebo ji přejímá z vyššího územního celku.  Přestože utváření standardu ředitele je ve sledovaných regionech v kompetenci státní instituce, jsou do konzultací zapojeni i tamní ředitelé a další relevantní hráči. Pokud jde o samotnou představu ideálního ředitele, standardy napříč všemi vybranými zeměmi stavějí na hlavní příčky spolupráci s pedagogickým sborem. Ontario, New York City a Estonsko pracují s participativním rozhodováním a vedením školy, zatímco Austrálie a Nizozemsko vidí ředitele spíše jako osobu odpovědnou za rozvoj zaměstnanců školy a budování komunity. Studie ukazuje, že pokud v rámci takzvané leadership pipeline dojde k provázání jednotlivých prvků vedení a podpory ředitelů, je zde velký potenciál produkovat ředitele, již zvyšují kvalitu výuky a studijní výsledky dětí.  

V Nizozemsku se musí pedagogičtí lídři pravidelně vzdělávat 

Konkrétně v Nizozemsku mají vizi pojmenovanou coby národní Standard, který popisuje ideálního ředitele, jenž buduje vizi školy a soustředí se na její naplňování prostřednictvím vytyčených cílů a strategií. Úkolem pedagogického lídra je podpora a rozvoj zaměstnanců školy, budování kultury vzájemné důvěry a odpovědnosti. Osoby s nárokem na výkon ředitelské funkce jsou uvedeny v Registru ředitelů a jednou z možností, jak může kandidát dokázat, že splňuje kompetence definované Standardem, je absolvování přípravného programu pro ředitele. V současnosti nemají v Nizozemsku systémově nastaveno vyhledávání talentovaných ředitelů, ale částečně je zajištěno možností zvolit kariérní dráhu přes střední management a roli zástupce ředitele na školách.  

Ředitelé škol mají povinnost se každé čtyři roky profesně rekvalifikovat rozvojovou aktivitou dle vlastního výběru, každá z nich má navíc Registrem ředitelů přidělené bodování a vedoucí pracovníci škol musí v průběhu čtyř let nasbírat určitý počet bodů. Protože v zemi usilují o profesionalizaci ředitelství, je vstup do dalších rolí ve vzdělávání přirozený. Ředitelé se tak již ve svých školách podílejí na výzkumu a strategických dokumentech Standardu. Uvedené zahraniční příklady ve studii Barbory Čermákové z Učitele naživo mohou posloužit jako příspěvek do debaty o tuzemském standardu ředitelské profese, který nám v tuto chvíli schází. ​​Napravit by to mohly chystané změny na ministerstvu školství. 

STUDIE. Systémy přípravy vzdělávání a podpory ředitelů škol ve vybraných zemích naleznete zde.