Ve škole jde o budování zdravých vztahů a hodnot

Únor 6, 2024

Škola je místo, kde dítě tráví velkou část dne, je to jeho druhý domov. Proto by se zde mělo cítit dobře, bezpečně, spokojeně a úspěšně. Právě úspěch a individuální ocenění schopností každého žáka a žačky jsou tou nejlepší motivací. Úspěch by se ovšem neměl měřit a porovnávat napříč třídou či ročníkem. Každé dítě je jiné, pochází z jiného sociálního prostředí a zažívá i doma různou míru podpory. Je třeba brát v potaz fakt, že k neúspěchu některých romských žáků a žaček ve stávajícím vzdělávacím systému může často přispívat nedostatečné zázemí ke školní přípravě. To platí nejen pro sociálně vyloučené lokality a ubytovny, ale také pro malé byty, kde bydlí větší rodiny za předražený nájem. V některých rodinách nemají knihy, připojení k internetu, počítač. Nemluvě o případech, kdy mají rodiče problémy se závislostí na alkoholu, drogách, hracích automatech. Když se pak takové dítě ve škole setká s nespravedlivým přístupem a projevy systémového rasismu – ať už při zápisu do školy (romským dětem je např. desetkrát častěji diagnostikováno lehké mentální postižení), nebo během docházky, může být dílo zkázy dokonáno. Motivace k dalšímu vzdělávání postupně upadá a neukončené základní vzdělání ztěžuje cestu k dalšímu studiu a dobrému zaměstnání. Je důležité nezaměřovat se také na jeden specifický druh inteligence, ale pracovat s různými předpoklady a dovednostmi dětí. Nesrovnávat děti mezi sebou, ale ocenit pokroky jednotlivců. Důležitá je snaha. Dítě nemusí vynikat v matematice nebo češtině, ale může být tmelicím prvkem kolektivu nebo být šikovné v rámci zájmových aktivit, např. sportu, hudby, vaření... Ve škole by také nemělo jít jen o předávání informací, ale o budování zdravých vztahů a hodnot. A to pro děti z majority a minority. 

Lucie Fuková

vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny