18. 11. 2024

Stále až moc myslíme na výkon

Redakce

Vychází nové vydání magazínu EduRevue, jehož tématem je kurikulum. Proto jsme se zeptali Petry Mazancové, jak by měla škola v 21. století vypadat.

Když Robert Fulghum ve své známé povídce „Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce“ shrnul moudrosti života do několika nejzákladnějších pravidel, mnozí se zamysleli nad tím, zda bychom neměli znovu přehodnotit, co a jak učíme naše děti. Škola budoucnosti by totiž opravdu měla stavět na jednoduchých, ale základních principech, které Fulghum zmiňuje. Učí nás sdílet, hrát si férově, uklízet po sobě, říkat „promiň“ a žasnout nad světem. Tyto hodnoty, tak prosté, a přitom tak zásadní, by měly být vizí každé vzdělávací instituce. Je snadné zapomenout, že vzdělávání není jen o získávání vědomostí, ale také o formování charakteru a budování vztahů. 

V dnešní době se často zaměřujeme na výkon, testování a soutěžení, zatímco zapomínáme na význam sociálních dovedností, empatie a spolupráce. Škola 21. století by ale měla klást důraz právě na tyto aspekty. Měla by vytvářet prostředí, kde se děti učí, jak spolupracovat, respektovat rozdíly a hledat společná řešení. Protože právě takové dovednosti dnes potřebujeme nejvíce. Vedle toho by moderní škola měla podporovat také rozvoj tvořivosti a kritického myšlení. My dnes totiž sice máme přístup k nekonečnému množství informací – k čemu nám ale budou, pokud je nedokážeme správně interpretovat, klást si otázky a hledat vlastní cesty? Stejně jako v mateřské škole, kde se děti učí prostřednictvím hry a objevování, by i starší studenti měli mít prostor pro experimentování a vlastní tvorbu. Nezapomínejme ani na význam rovnováhy mezi technologiemi a lidskostí. Moderní digitální nástroje mohou výrazně obohatit výuku a přinést nové možnosti, ale nikdy nedokážou nahradit mezilidský kontakt a osobní sdílení. S jejich pomocí dokážeme jedině naplnit cíl dnešní školy – inspirovat, motivovat a podporovat.  

Škola 21. století by měla být místem, kde se děti nejen učí, ale kde se cítí bezpečně a respektovány. Místem, kde se budují pevné základy pro život. A právě v těchto základech spočívá síla a moudrost vzdělávání pro budoucnost. 

Petra Mazancová

předsedkyně Učitelské platformy