Propojujeme vzdělávací komunity
Jaká byla vaše cesta do NPI ČR?
Po devatenácti letech na základní škole, kde jsem první čtyři roky působila jako učitelka a následně jsem patnáct let byla součástí vedení, jsem najednou měla pocit, že nastal jakýsi pomyslný milník a je potřeba udělat další krok. Vzhledem k předchozím zkušenostem ve škole i z mimoškolních aktivit jsem nechtěla zůstat pouze na jedné škole. Chtěla jsem pomáhat a předávat své zkušenosti i pedagogům ostatních škol. To byl důvod, proč jsem se rozhodla začít pracovat v Národním pedagogickém institutu ČR.
Jaká je v něm vaše role?
V NPI ČR jsem na pozici vedoucí krajského pracoviště v Jihlavě a zároveň koordinuji činnost všech krajských pra covišť. Zpočátku jsem si představovala, že budu mít prostor pracovat v terénu. Ale přiznávám, že na to vzhledem k mé agendě nemám tolik času. Svoji roli nyní vidím v koordinování krajských pracovišť, v podpoře skvělých lidí, kteří tvoří tým krajského pracoviště v Jihlavě, a v síťování partnerů působících ve vzdělávání v rámci našeho kraje. Také se věnuji začínajícím ředitelům v rámci kvalifikačního studia a koordinuji aktivity k podpoře nadání.
Koho máte na krajském pracovišti v týmu a jaké služby poskytujete v regionu?
Z hlediska skladby je tým velice pestrý. Mezi kolegy jsou bývalí pedagogové, poradenští či sociální pracovníci. Spojuje nás to, že jsme srdcaři, máme kvalitu vzdělávání na prvním místě a velmi dobře známe požadavky i specifika regionu. Myslím, že právě to je důvod, proč se nám daří dobře komunikovat a navazovat spolupráci se školami v regionu. Pedagogům i dalším zájemcům poskytujeme kvalitní vzdělávací, rozvojové a konzultační služby.
Krajská pracoviště NPI ČR
Další vzdělávání
Jednou z misí krajských pracovišť je stát se vzdělávacím hubem regionu, jak se vám daří ji naplňovat?
Snažíme se pro školy i účastníky našich akcí vytvářet příjemné prostředí, a hlavně vytvářet příležitosti pro setkávání, vzájemné učení a síťování. Ne všechny služby, které školy potřebují, máme v našem portfoliu. Proto považuji za velice přínosné, když víme, co která organizace v kraji v oblasti vzdělávání poskytuje, a můžeme ji pak školám doporučit.
Jak školám pomáháte zvládat výzvy, které přináší práce s heterogenním kolektivem?
Krajská pracoviště poskytují pedagogickým pracovníkům i dalším zájemcům rozsáhlou podporu v mnoha tematických oblastech. Práce s heterogenním kolektivem je jednou z nich. Na každém pracovišti působí koordinátor podpory nadání, který organizuje nejen vzdělávání v této oblasti, ale také setkávání krajské koordinační skupiny, kulaté stoly či jezdí přímo do škol, kde pomáhá nastavovat systém podpory nadání. Pomáháme při začleňování dětí/žáků cizinců, zajišťujeme tlumočnické služby, adaptační koordinátory. Nabízíme školám zajímavé vzdělávací semináře, webináře i metodické materiály. Mezi ty aktuální patří seminář Práce s heterogenní třídou v ZŠ, který navazuje na publikaci Desatero úspěšné práce s heterogenní třídou a Spolupáce asistenta pedagoga a učitele.
Řada aktivit na krajských pracovištích nevychází pouze z kmenové činnosti NPI ČR, ale také z různých projektů, mohla byste některé přiblížit?
Za pozornost určitě stojí projekt PROP (Podpora rovných příležitostí, pozn. red.), který vede kolega Tomáš Machalík. V každém kraji působí konzultanti, kteří jezdí do vybraných škol a pomáhají jim s výběrem aktivit, jež přispějí ke snížení rostoucích nerovností ve vzdělávání. Aktuální je projekt, který pomáhá školám se začleňováním dětí, žáků i studentů s odlišným mateřským jazykem a s jehož realizací jsme začali v návaznosti na válečný konflikt na Ukrajině. V rámci tohoto projektu – UNICEF Ukrajina – navštěvujeme školy, vytváříme metodické materiály, realizujeme vzdělávací programy se zaměřením na trauma, pedagogickou diagnostiku, adaptaci dětí na MŠ, prevenci školního neúspěchu a rizikové chování. Od pedagogů máme velmi hezkou zpětnou vazbu, kdy nám potvrzují, že aktivity primárně určené pro děti s odlišným mateřským jazykem pomáhají vlastně celým třídním kolektivům. S modernizací vzdělávání nám pomáhá projekt IPs Kurikulum. O něm psal v předchozím čísle kolega Jiří Nekola. Posledním projektem, o kterém bych se ráda zmínila, je projekt realizovaný v rámci kmenové činnosti. Jedná se o spolupráci NPI ČR a ČŠI. Tento projekt začínal pilotáží ve třech krajích a nyní je realizován ve všech krajích, proto dostal název Pilot 14. V současné době bude pilotáž ukončena a chystáme několik novinek, jejichž součástí bude i nový název a web. Jak jsem uvedla, princip projektu spočívá ve spolupráci NPI ČR a České školní inspekce, kdy společnými silami identifikujeme školy, které potřebují pomoci. Poté jim nabídneme, jak konkrétně dojít ke zlepšení, snažíme se školy nasměrovat. Vytvoříme individualizovaný balíček podpory, jsme v úzkém kontaktu s vedením školy a umíme zajistit i stáže, mentoring či koučink se zkušeným ředitelem. Všechno toto pomáhá školám, aby se vyrovnaly s velkou mírou heterogenity.
O co mají školy největší zájem?
Vždy to bývá téma, které rezonuje školským prostředím i médii. V současné době školy požadují pomoc s „malou revizí RVP“. S tím školám pomáhají kolegové z projektu Podpora škol v rámci digitalizace a krajští koordinátoři ICT. Jde o komplexní podporu školám a pedagogickým pracovníkům v oblasti rozvoje digitálních kompetencí učitelů i žáků a jejich informatického myšlení. Dále je zajímá, jak pracovat s dětmi a žáky s odlišným mateřským jazykem. Společné vzdělávání je pro školy pořád velké téma a mnoho učitelů se snaží stále nacházet způsob, jak pracovat s heterogenním kolektivem, aby každý žák mohl maximálně rozvíjet svůj potenciál. A v poslední době evidujeme zvýšený zájem o téma mimořádně nadaného dítěte/žáka v kombinaci s poruchou autistického spektra, protože tzv. dvojí výjimečnost je pro učitele velmi náročná.
Stáže jsou velmi oblíbené, probíhají v menších skupinkách a nechybí v nich prostor pro dotazy. Organizujeme je napříč agendami NPI ČR. Učitelé i ředitelé vítají možnost nahlédnout pod pokličku jiných škol. A mnohdy vznikne ujištění, že postupují na své škole správně, a někdy přijde aha moment a zjištění, že se dá něco dělat úplně jinak. Obojí je cenné, dochází tím k vzájemnému učení i propojování komunit.
Bohumila Kobrlová
Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory pedagogika a učitelství pro střední školy se zaměřením na pedagogické poradenství. Dále vystudovala speciální pedagogiku se zaměřením na etopedii a učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Působila jako učitelka a zástupkyně ředitele na základní a mateřské škole, koordinátorka ŠVP, metodička prevence, konzultantka pro individuální vzdělávání a péči o nadané. Dále zastávala roli odborné konzultantky pro společné vzdělávání MAP Pelhřimov. Od roku 2021 působí v NPI ČR.