Poradíme, jak vyučovat v heterogenní třídě

Libouchec 

V ZŠ a MŠ Libouchci jsme navštívili inspirativní hodiny matematiky na 1. stupni. Jak učit žáky prostřednictvím her? Jak je rozhýbat po celé třídě? Jak spojit matematiku s návštěvou divadla, tělocvikem a praktickým životem? Jak pomáhat slabším a jak zabavit ty rychlejší? Jak je vést k týmové práci a vzájemnému hodnocení? Náhled do výuky je doplněn o rozhovory s paní učitelkou a ředitelkou školy.

Olomouc 

Hodina českého jazyka na 2. stupni může mít atraktivní formu detektivní hry. Na ZŠ Svatoplukova v Olomouci vedli takovou hodinu dva nadšení učitelé v tandemu. Jak to zařídit, aby se všichni žáci srozumitelně dozvěděli, co a proč mají dělat? Jak se postarat o to, aby v detektivních skupinkách byli aktivní všichni? Uvidíte i rozhovory s učiteli a ředitelem školy. 

Krnov 

Výuka zlomků na 2. stupni nás překvapila pedagogickým přístupem, který vede žáky ke vzájemným otázkám a motivuje je myslet. Strukturované nastavení hodiny pro více úrovní matematických schopností zapojilo všechny žáky ve třídě. Kdo měl hotovo, mohl háčkovat, číst si nebo skládat Rubikovu kostku. Návštěvu hodiny na základní škole Krnov, Janáčkovo náměstí, doplňuje rozhovor s paní učitelkou a ředitelem školy. 

Co je míněno heterogenní třídou nebo také pestrou třídou? Jednoduše řečeno, je to jakákoliv třída, v níž učitel vnímá individualitu svých žáků a přizpůsobuje jim výuku tak, aby měli k učivu rovnocenný přístup, cítili se ve škole bezpečně, rádi se učili a vnímali své pokroky s pocitem úspěchu. A to ať už jsou v učení rychlí, nebo pomalejší, mají nějaká znevýhodnění, nebo naopak nadání, jsou z různých sociálních poměrů nebo jsou různých národností. Zjistili jsme na vlastní oči, že energie vložená do nových pedagogických metod učení a do přípravy hodin se zúročuje nejen v pozitivních pocitech žáků, ale i učitelů, kterým se ve třídách, již uvyklým na nově nastavená a zažitá pravidla, mnohem lépe vyučuje. Jste-li učitelé a slyšíte-li o Desateru poprvé, možná zjistíte, že některé z těchto zásad už používáte a že stojí za to se dozvědět více.

Zásady, jak jsme je pozorovali přímo ve vyučování

1. Pravidelné rituály navozují žákům pocit „my“

ZŠ Libouchec, 2. třída, matematika 

Paní učitelka zvoní na začátku hodiny matematiky ve 2. třídě na zvoneček. Říká: „Už mě všichni vnímáte, slyšíte? Co budeme dneska dělat v hodině matematiky?“ V tu chvíli se třída ztiší a žáci vnímají, že jsou spolu. Ačkoliv budou během hodiny pracovat na různých úkolech a v různých skupinách, v tento moment vnímají pocit „my“. Cítí se v bezpečí stejně jako u dalších opakovaných činností během hodiny, na které už jsou žáci zvyklí. Paní učitelka nabízí během hodiny různým žákům různé úlohy v rámci zásad pestré třídy a zároveň se drží společného tématu hodiny. Na konci hodiny pak žáky opět propojí společnou zpětnou vazbou, kdy žáci sdílejí, co se jim povedlo a s čím bojovali nebo si nevěděli rady. 

2. Jednoduchý jazyk učitele doplňuje vizuální podpora 

ZŠ Svatoplukova, Olomouc, 7. třída, český jazyk

Učitelé v tandemu si připravili pro žáky 7. třídy propracovanou detektivní hru, která naplnila dvouhodinu českého jazyka. Jak ale žákům poměrně složité zadání jednoduše vysvětlit? Pomohly krátké věty s vizuální podporou obrázků, předmětů a projekcí na tabuli. Na mnoha školách učitelé používají neverbální gesta, která rychle zaregistruje celá třída. Může jít o zvednutí ruky, které je velice rychlým a efektivním nástrojem, jak třídu vrátit k soustředěné pozornosti směrem k učiteli. Ruka může svým klesáním naznačovat například pokyn snížit hluk ve třídě. Takovou gestikulaci je potřeba se žáky průběžně trénovat, dokud se nevžije. Pro efektivní vizuální komunikaci lze používat i nejrůznější piktogramy, barvy, smajlíky a další domluvené symboly. 

3. Pracovní prostředí umožňuje otevřené vyučování

ZŠ Libouchec, 2. třída, matematika 

Proč by měli žáci sedět celou hodinu na jedné židli? Mohou měnit svá stanoviště podle svých potřeb a podle stylu výuky. Například v hodině češtiny nebo angličtiny mohou žáci střídat stanoviště podle činností: číst si u knihovny, psát u pracovního stolu, povídat si nebo si hrát v relaxačním koutku nebo poslouchat nahrávky u počítače. Do výuky samotné lze chytře zařadit organizovaný pohyb po třídě. V našem videu se žáci učí v matematice vyjmenovávat čísla v číselné řadě. Nejprve po jednotkách, pak po desítkách. Nahoru a dolů, přičítají 1 a odečítají 1. Všichni se rozmístili po učebně do kruhu, aby na sebe viděli, a pak každý vysloví jedno číslo a přidá pohyb. Žáci se pohybují po třídě i v případě, že někteří splní úkol v lavici dříve než ti druzí. Místo aby se nudili a čekali na ostatní, mohou jít za odměnu skládat hlavolamy na koberec. A ti, kterým jde úloha pomaleji, dostanou od učitele individuální podporu ve větším klidu. 

4. Gradované úlohy jsou přizpůsobené možnostem žáků

ZŠ Krnov, Janáčkovo náměstí, 7. třída, matematika 

Hodina matematiky v Krnově na téma sčítání zlomků nám vzala dech. Paní učitelka dokázala udržet zájem a plnou pozornost všech dětí ve třídě právě proto, že jim dala na výběr úlohy tří obtížností a zajímala se o jejich způsob řešení se stejnou vahou pozornosti. Protože si každý zvolil náročnost zadání podle svého, všichni pilně individuálně pracovali. Když někdo něco nevěděl, vybral si spolužáka, který mu neporadil, ale položil mu otázku tak, aby na to žák mohl přijít sám. Všichni se tak neustále učili myslet a přicházet věcem na kloub. A zároveň měli všichni pocit úspěchu na svém stupni náročnosti, což výrazně podpořilo týmového ducha třídy – každý udělal za sebe svůj kus práce. Obvyklý odpor k matematice jako nejtěžšímu předmětu, kde excelují ti nejlepší (kteří se ale nudí, protože čekají, až to ti druzí konečně pochopí) a ti nejpomalejší propadají zoufalství, že to nepochopí nikdy, tu vůbec nemohl nastat. Nakonec téměř všichni zvládli první a druhou úroveň obtížnosti, jen různým tempem a přístupem. Třetí úroveň si dosyta užili ti, pro něž je matematika koníčkem. 

5. Učitel vytváří pestré učební situace

ZŠ Svatoplukova, Olomouc, 7. třída, český jazyk

Detektivní hra realizovaná ve dvouhodině českého jazyka žáky nadchla. Ani nevnímali, že se učí, přitom procvičovali slovní druhy, stavbu vět, druhy vyprávění a mnohé další dovednosti a také se literárně vzdělávali. Učitelé třídu rozdělili do detektivních týmů. Každý tým společně řešil úlohy, které ho vedly k rozluštění detektivní záhady. V týmech měli žáci své role, aby se zapojili všichni a každý přispěl svým dílem.

Zároveň si vzájemně vypomáhali v učení. Vrstevnická spolupráce vede k přirozenému osvojování si nových dovedností, spolužák přece jen mluví „bližším“ jazykem než učitelé. Detektivní pátrání probíhalo nejen ve třídě, ale i na chodbě, kde byly rozvěšené důležité indicie k příběhu. Žáci tak měli více prostoru k pohybu a měnili učební prostředí.

6. Všichni žáci si vědí rady, učitel sbírá zpětnou vazbu 

ZŠ Svatoplukova, Olomouc, 7. třída, český jazyk 

Během detektivní hry v rámci českého jazyka učitelé dávali bedlivý pozor, zda pracují všichni žáci v týmu, zda někdo z nich pouze nečeká, až úlohu vyřeší ostatní. Existují jednoduché nástroje, jak zjistit, zda výkladu rozumí všichni žáci, nebo jestli se někdo v procesu učení ztratil. Žáci mohou mít na lavicích smajlíky nebo barevné lístečky symbolizující semafor. Jakmile otočí kartičky červenou barvou nahoru, znamená to, že potřebují pomoci. Mohou ale stejným způsobem použít zvednutou červenou pastelku nebo kelímek, podle toho, jak se s vyučujícím domluví. Učitel může mít pro pomalejší žáky k dispozici i návody k opakování nebo lepšímu zapamatování zadání nebo učiva, které po takovém signálu rozdá. 

7. Žáci pracují svým tempem a práci dokončují

ZŠ Krnov, Janáčkovo náměstí, 7. třída, matematika 

Paní učitelka při výuce sčítání zlomků pečlivě sleduje, kdo už má úlohu hotovu a kdo ji ještě řeší, Vede své žáky k tomu, aby sledovali tempo své práce například pomocí přesýpacích hodin a také je informuje o probíhajícím čase a povzbuzuje je. Těm, kteří mají s dokončením úlohy problém, poskytne podporu. Své žáky dobře zná, a tak ví, co nebo kdo jim nejlépe může pomoci. Proto může žáky i během úlohy vyzvat, ať si přesednou a například dořeší úlohu společně s vrstevníky. A dokonce může žáky motivovat i časovou odměnou. Pokud vše, co bylo naplánováno na tuto vyučovací hodinu, stihnou dříve, mohou mít na konci hodiny například deset minut „k dobru“ a věnovat se svým aktivitám. 

8. Rychlejší žáci se věnují „kotvicím aktivitám“

ZŠ Krnov, Janáčkovo náměstí, 7. třída, matematika 

Co mohou dělat žáci, kteří dokončí úkol výrazně dřív než ti ostatní? Věnovat se tzv. „kotvicím aktivitám“, které si sami vyberou. A to nikoliv skrytě pod lavicí, ale viditelně a svobodně. Mohou si otevřít knížku a číst si nebo skládat Rubikovu kostku, mohou si malovat, háčkovat, plést, věnovat se výrobě jiného vlastního výrobku, mohou pomoci žákům, kteří práci ještě dokončují. Pro vrstevnickou výpomoc mezi spolužáky je důležité předem společně nastavit pravidla, která zamezí vzájemné kritice žáků nebo vysmívání. Paní učitelka zároveň jednoduše pozná, že žák, který si čte knihu nebo hraje se spolužákem piškvorky, má hotovo. 

9. Hodnocení učitel nastavuje tak, aby žáci zažívali úspěch

ZŠ Svatoplukova, Olomouc, 7. třída, český jazyk

V závěru detektivní hry učitelé vyzvali detektivní týmy, aby samy zhodnotily svou práci. Žáci v týmech mluvili otevřeně o tom, co jim během hodiny šlo a co méně, a vzájemně oceňovali jeden druhého. Zda dokázali splnit úkoly, zda dodrželi čas, jak se jim spolupracovalo, co se jim zdařilo lépe a co méně, co by stálo za to příště udělat jinak. Při tomto hodnocení se žáci vzájemně respektovali a reflektovali i svoje role v týmu. Pocit úspěchu mohl zažít každý tým i celá třída také proto, že nešlo o to, vyhrát nad ostatními týmy, ale rozluštit záhadu společnými silami. Žáci byli navíc učiteli rozděleni na začátku hodiny tak, aby v každém týmu byl přirozený leader a aby měly jednotlivé detektivní kanceláře vyrovnané síly. Všichni si hru užili a oceňovali její nápadité zadání. 

10. Učitel podporuje žádoucí chování žáků

ZŠ Libouchec, 2. třída, matematika 

A jsme opět v hodině matematiky na prvním stupni. Žáci vyplnili tabulku čísly podle zadání. Hotové úlohy si vyměnili, a teď je po sobě vzájemně kontrolují. Oceňují nejen správné výsledky, ale především snahu vše správně vypočítat. Spolužákům kreslí k tabulce smajlíky. Úlohy si pak odnesou do svých portfolií. Toto tzv. „vrstevnické hodnocení“ dělá dětem radost, protože u něj prožívají pocit, že už poznají, co je správně. Aktivita zároveň ušetří čas paní učitelce, takže jsou všichni spokojení. Na konec hodiny ocení žáky i paní učitelka a vyzdvihne jejich chování. Pochválí je, jak pěkně soustředěně pracovali, vzájemně si pomáhali a jak se vzájemně ocenili. Pokud se učiteli práce s pestrou třídou daří, náročnější období zavádění nových metod učení časem vystřídá pohodová atmosféra ve třídě, kde se všechny děti rády učí, protože se cítí v nastavených pravidlech bezpečně, úspěšně, přijatě a platně.