Podporujme potenciál každého dítěte

Veronika Lucká Loosová
Únor 7, 2024
O podpoře NPI ČR, kterou poskytuje učitelům a dalším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům při práci s heterogenním kolektivem, jsme mluvili s Andreou Cibulkovou, ředitelkou odboru Podpora žáků, poradenství a společné vzdělávání.

Kdy jste se poprvé setkala s pojmem heterogenita, heterogenní kolektiv?

Významněji to bylo asi při mém mnohaletém učitelském působení. Doplňovala jsem si další vzdělání na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v rámci tohoto studia jsem čerpala i inspiraci pro vlastní práci. Pracovala jsem na základní škole při středisku výchovné péče, kde se ve třídě střídali žáci a žákyně různých ročníků a přicházeli z odlišných kmenových škol. Výuka vyžadovala kromě jiného promyšlenou přípravu na každou vyučovací hodinu a zvládnutý management třídy. Byla to pro mne velmi cenná profesní zkušenost; úžasná práce s dětmi a mládeží, která mne dodnes inspiruje. Ale bez ohledu na to, ve které škole nebo ve které době učíte, lze říci, že každá školní třída je heterogenní. Ať už z pohledu genderu, věku, zkušeností, individuálních potřeb a zájmů dítěte, či třeba s ohledem na prostředí, ze kterého dítě do školy přichází.

Andrea Cibulková (c) David Háva

Zmínila jste individuální přístup, nutnost důkladné přípravy, jak ale by měla práce s heterogenním kolektivem vypadat?

Škola je místem, kde se dítě učí chápat svět kolem sebe, porozumět mu, ale také sobě. Je třeba podněcovat a udržet přirozenou zvídavost a angažovanost dětí a vytvořit ve školách takové prostředí, aby děti chodily do školy rády a měly možnost zažít úspěch. A to bez ohledu na to, z jakého prostředí přicházejí či zda mají nějaký hendikep. Naším úkolem je minimalizovat překážky, které brání dítěti ve vzdělávání, respektovat jeho individualitu a pracovat s odlišností jako s přidanou hodnotou, nikoliv jako s nevýhodou. Učitelova práce s pestrým kolektivem je hodně o přípravě na výuku; o organizaci výuky a třídním managementu; o vytváření podnětného učebního prostředí, úloh a úkolů, aby žádné dítě nezůstalo stranou a mělo možnost zapojit se. Také je to o metodách, které umožnují spolupráci dětí a vzájemné učení se; o nastavení a dodržování třídních pravidel a rituálů k podpoře žádoucího chování. Každé dítě je jiné a každé má právo na podporu rozvoje vlastního potenciálu k dosažení svého maxima. V tomto ohledu je práce učitele náročná a je skutečnou výzvou. Důležitá je spolupráce celého týmu školy, ale i pedagogů ve školských zařízeních a také pracovníků školských poradenských zařízení, kteří svou činností do podpory inkluze ve vzdělávání významně vstupují.

Sama jste teď použila dva pojmy, inkluzivní vzdělávání a práce s heterogenním kolektivem. Můžete vysvětlit rozdíl mezi oběma pojmy? Jsou to ekvivalenty, navazují na sebe?

Já bych spíš označila výraz práce s heterogenním kolektivem jako jednu z komponent inkluzivního vzdělávání. Inkluze je o vytváření rovných příležitostí ve vzdělávání, a to je téma, které několik posledních desetiletí rezonuje školskými systémy mnoha zemí. Lze říct, že neexistuje jednotná konceptualizace inkluzivního vzdělávání. Jeden z konceptů například akcentuje kategorizaci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich zapojování do hlavního vzdělávacího proudu. Další koncept nahlíží na inkluzi ve vzdělávání jako na budování školy pro všechny. Tento model má tři nosné pilíře*: inkluzivní politika jako společné plánování k podpoře rozmanitosti; inkluzivní kultura jako sdílení společných hodnot; a inkluzivní praxe. Tu můžeme zjednodušeně popsat jako vytváření prostoru ke vzdělávání pro všechny děti v dané škole, třídě a práci s různorodostí ve skupině. A zde jsme zpět u termínu práce s heterogenním kolektivem.

* BOOTH, Tony a Mel AINSCOW, 2002. Index for Inclusion. Developing Learning and Participation in Schools. Bristol: Centre for Studies on Inclusive Education.

Seminář v NPI ČR (c) Archiv

Jak konkrétně Národní pedagogický institut podporuje učitele, školy při práci s heterogenním kolektivem?

Vzdělávání a podporu poskytujeme v celé šíři daného tématu centrálně i regionálně prostřednictvím našich krajských pracovišť. Nabízíme vzdělávací kurzy, webináře, stáže, podcasty, metodické materiály a doporučení, konzultace, reportáže ze škol, virtuální hospitace aj. Věnujeme se jak práci s heterogenní třídou obecně, tak podpoře učitelů při vzdělávání například dětí s odlišným mateřským jazykem, se sluchovým a jiným zdravotním postižením, dále se věnujeme tématu nadání, kontextu sociálního znevýhodnění, nebo podpoře učitelů žáků s lehkým mentálním postižením při výuce nové Informatiky a jiné. Aktuálně jsme vydali publikaci Desatero úspěšné práce s heterogenní třídou, které je v tomto magazínu věnován samostatný příspěvek.

Takže se dá říci, že se věnujete i poměrně minoritním skupinám. Co konkrétně děláte například pro sluchově postižené?

V rámci dlouhodobého úkolu jsme ve spolupráci s odborníky z komunity Neslyšících připravili metodickou podporu pro učitele žáků se sluchovým postižením v mateřských, základních a středních školách pro předměty Český znakový jazyk a Český jazyk jako druhý jazyk. Jedná se o publikace Výuka českého jazyka pro žáky se sluchovým postižením (1. a 2. část), Výuka českého znakového jazyka I. a II. a dále různé pracovní listy k výuce českého jazyka jako druhého jazyka k rozvoji sociokulturních dovedností.

Několikrát jsme zmínily, jak důležité je prostředí ve škole…

Ano, věnujeme se i podpoře duševního zdraví dětí i pedagogů. Protože si uvědomujeme, jak je důležité nastavit příznivé, vstřícné a bezpečné klima ve škole, připravili jsme webináře na témata třídnických hodin, třídního managementu a práce s třídními pravidly. Nabízíme vzdělávací akce na téma psychohygieny, syndromu vyhoření, relaxačních technik; věnujeme se rovněž práci s traumatem a tématu smrti jako součásti krizového plánu školy, a dále problematice specifik komunikace s dospívajícími s depresivním prožíváním a sebepoškozováním. V rámci problematiky primární prevence rizikového chování nabízíme vzdělávací kurzy např. k tématům šikana a agresivní chování; kyberšikana; sebevražedné chování; poruchy příjmu potravy. Spolupracovali jsme na přípravě aktualizace příloh k Metodickému doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže, jedná se konkrétně o témata poruchy příjmu potravy; psychická krize duševní onemocnění. Také realizujeme metodická setkání krajských školských koordinátorů primární prevence rizikového chování a metodiků prevence pedagogicko-psychologických poraden.

Jak vypadá podpora poradenského systému?

V rámci podpory poradenského systému nabízíme pracovníkům školských poradenských zařízení vzdělávání v používání diagnostických nástrojů; věnujeme se i jejich distribuci. Aktuálně vyvíjíme unikátní diagnostické nástroje. Jedná se například o dotazník sociálního znevýhodnění a dále o škálu pro posouzení adaptivního chování, která se může stát vhodným nástrojem v kontextu procesu diferenciální diagnostiky. Kvartálně pořádáme kulaté stoly s vedoucími pracovníky školských poradenských zařízení; průběžně zodpovídáme dotazy ze školského terénu. V krajích působí naši koordinátoři logopedické péče a krajští koordinátoři péče o osoby s poruchou autistického spektra, kteří především poskytují konzultační činnost školám, školským poradenským zařízením. Připravili jsme metodické materiály a doporučení, například pro poskytování služeb školských poradenských zařízení žákům s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a z odlišného kulturního prostředí nebo kariérové poradenství ve školských poradenských zařízeních pro žáky s poruchou autistického spektra. V kontextu podpory edukace ukrajinských dětí nabízíme seminář k tématu ukrajinského poradenského systému, zjišťování školní zralosti u dětí z Ukrajiny a podporu jejich adaptace; dále seminář na téma sestavení diagnostické baterie na míru žákům s češtinou jako druhým jazykem. Metodická podpora směřuje i k pracovníkům ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, kde nabízíme např. vzdělávací akce k intervenčním postupům, k možnostem práce s dětmi s rizikovým chováním; věnujeme se např. i tématu práv a povinností dětí i zaměstnanců v zařízeních ústavní a ochranné výchovy.

Jak se k podpoře mohou zájemci dostat?

Nabídku vzdělávacích a dalších aktivit lze nalézt jednak na webu Národního pedagogického institutu, dále v newsletterech, které pravidelně zasíláme do škol a školských zařízení. Metodickou podporu a inspiraci nabízíme na webu zapojmevsechny.cz; poradenské tematice se věnujeme na webu poradenstvi.npi.cz. V každém krajském městě působí regionální pracoviště NPI ČR.

Jak vznikají náměty na podporu, publikace, metodiky a s jakými dalšími subjekty spolupracujete?

Národní pedagogický institut je organizací přímo řízenou ministerstvem školství. Naší úlohou je přenášet vize MŠMT do školského terénu v celé České republice prostřednictvím plnění zadaných úkolů. Také mapujeme terén a díky regionálnímu kontextu a celostátní působnosti máme přehled o konkrétních potřebách škol. Spolupracujeme i s dalšími subjekty ve vzdělávání, jako jsou nadace, neziskové organizace, vysoké školy, Česká školní inspekce, Úřad vlády ČR, profesní asociace a sdružení, krajské vzdělávací instituce a další, a samozřejmě se školami a školskými zařízeními. S organizací SOFA jsme například v roce 2023 připravili tutoriál ke kartě KID, která napomáhá pedagogům, ale i dalším profesím identifikovat ohrožené dítě. V letech 2022–2023 jsme za finanční podpory mezinárodní organizace UNICEF podpořili vzdělávacími a dalšími aktivitami pedagogy ve více než 3 000 základních a mateřských školách v České republice.

Užitečné odkazy



Andrea Cibulková 

Absolvovala Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a Pedagogickou fakultu UK v Praze. Působila ve školském zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, pracovala jako učitelka na základní a střední škole. V Národním ústavu pro vzdělávání se následně specializovala na vzdělávací projekty zabývající se podporou pedagogických pracovníků v kontextu inkluzivního vzdělávání. Je členkou Výboru pro vzdělávání Romů při ÚV. V NPI ČR působí na pozici ředitelky odboru Podpora žáků, poradenství a společné vzdělávání.