Jak s pomocí AI rozmluvit květiny ve škole?
Například tak, že vezmete již hotovou AI metodiku pro rozvoj digitálních kompetencí pro předmět přírodopis od AI Dětem a na jejím základě vystavíte celý projektový den, ve kterém žáci a žákyně za pomoci AI nejen rozpoznají rostliny ve své škole, ale dokážou je také rozmluvit, aby jejich kytky ostatním žákům a učitelům mohly říct, jak se o ně mají správně starat. A u toho rozvinou celou řadu dovedností, v čele s těmi digitálními, zažijí spoustu dobrodružství a také zábavy.
Je předposlední březnový den, sedm hodin ráno a já stojím před Základní školou Vitae. Z našeho natáčecího miništábu, který kromě mě sestává z režisérky a kameramana, jsem tu první. V ruce držím rekvizitu – živou květinu, pomocí které se v úvodu pokusím diváky trochu vtáhnout do děje.
Základem byl metodický materiál pro rozvoj digitální kompetence v přírodopisu, který připravila nezisková iniciativa AI dětem. Ten obsahuje zdroje pro přípravu, lekce ve struktuře E-U-R (Evokace, Uvědomění, Reflexe) a pracovní listy. Že se z původně navržené 45minutové aktivity stane projektový den v rozsahu 6 hodin, vyplynulo tak nějak logicky samo.
Čím více jste ponořeni do celého tématu, tím snáze si uvědomíte, jak široké je a že v něm nejde jen o generativní AI, ale o rozvoj mnoha dovedností (digitálních, mediálních, multimediálních) a schopností (měkkých), včetně propojení digitálních kompetencí s informatickým myšlením. A nad tím vším se nese formativní pojetí výuky, které možná není na první pohled vidět, ale bez nějž by to nebylo ono a podepsalo by se to na práci žáků a nakonec i na výsledku.
Za jeden z klíčových momentů v celém projektovém dni považuji okamžik, kdy žáci a žákyně ověřovali výstupní informace z AI (názvy květin) s dalšími, na AI nezávislými informacemi poskytnutými vyhledávačem Google. Schopnost ověření správnosti a přesnosti informací od AI je jednou z nejdůležitějších digitálních kompetencí současnosti i budoucnosti. I na videu je patrné, že žáci dobře chápou důležitost onoho porovnání, respektive že kvalita datasetů může být ovlivněna tím, jak kvalitně jsou tyto datasety vytvářeny.
Že však umělá inteligence může být a zajisté i bude schopnější než člověk, který ji vytrénoval, je skutečnost, která zůstala nevyřčena a i z důvodu zacílení projektu skryta. V budoucnu však bude třeba i na to žáky připravit.
I po několika měsících od natáčení stále nepřestávám žasnout nad komplexním projektem, který obě učitelky, Iva s Anežkou, dokázaly vymyslet a se žáky zrealizovat. Nikde ovšem není napsané, že stejně komplexní musí být i vaše aktivita s generativní AI. Klidně můžete pod QR kódy místo videí s rozpohybovanými avatary skrýt infografiky se základními informacemi o květinách, ať už je žáci vyhledají přes ChatGPT, nebo jiným způsobem, a doplnit je o vygenerované AI obrázky rostlin nebo klidně o ty, které žáci nafotí. Zkrátka začněte něčím jednoduchým, klidně jen jednou AI aplikací, a postupně přidávejte další.
Jsem si jist, že rozmluvit či jinak oživit květiny ve vaší škole dokážete se žáky pomocí technologií a umělé inteligence i vy.
Jaroslav Mašek
Jaroslav Mašek vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Anglický jazyk – Technická a informační výchova. Je učitelem na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno, lektorem kurzů pro učitele a ředitele základních a středních škol, autorem článků na portále Učitelský Spomocník a také konzultantem vzdělávacích technologií v NPI ČR. Založil a vede Virtuální Digicentrum Elixíru do škol. Je členem GEG ČR, spolku Wikimedia ČR a Českého klubu absolventů IVLP.