Chceme pracovat s celou školou

Co je hlavním cílem nového projektu?

Hlavním cílem je podpora škol v modernizaci vzdělávání. Školství se transformuje a směřuje od memorování faktů ke kompetenčně pojatému vzdělávání, aby si děti do budoucna uměly poradit v rychle se měnícím světě, a to nejen v profesním, ale také v osobním životě. Učitele, ředitele i další pracovníky chceme v rámci projektu podporovat například v týmové spolupráci, ve vzájemném učení a kolegiální podpoře.

Nezačínáte od nuly, ale plynule navazujete na předchozí projekt Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO ). Je to velká výhoda?

Výhoda je to obrovská, projekt SYPO fungoval pět let a za tu dobu vznikla silná členská základna učitelů ve všech krajích. Dohromady se jedná o zhruba 600 lidí sdružených v krajských a další více než tři tisíce v oblastních kabinetech. Ti budou tvořit kostru nových týmů metodických kabinetů.

Kdy se mohou do kabinetů přihlásit noví zájemci?

Stavy začneme doplňovat od ledna příštího roku. Kromě metodických kabinetů v jednotlivých regionech existují rovněž kabinety národní, v nichž působí také zástupci České školní inspekce, didaktici nebo vysokoškolští pedagogové.

V čem je pro ředitele školy přínosné mít svého zaměstnance v některém z kabinetů?

Člen kabinetu může školu obohatit a přinášet do ní nové poznatky ze vzdělávacích akcí, které absolvuje v rámci projektu.

Školám chceme pomoci stát se učící se komunitou, uvnitř které si kolegové vzájemně pomáhají, inspirují a obohacují se, což model, kterýfunguje v mnoha jiných profesích, ale ve  školství je stále spíše výjimkou. Málokdy víme, jak učí naši kolegové, a může se stát, že se s některými z nich ve škole téměř míjíme. Potkáme se jen jednou za čtvrt roku na velké poradě. Členové kabinetů navrhují, jaké akce se budou konat v jejich kraji a území, a pro školu můžou zajistit vzdělávání na míru. Stejně jako v minulém projektu platí, že všechny naše akce jsou pro školy zdarma. Kromě toho členové kabinetů získávají informace „z první ruky“ – od NPI ČR, MŠMT nebo dalších partnerů projektu. A tyto informace mohou ihned předávat také do svých škol.

Nehrozí ale, že aktivní učitelé zůstanou osamoceni, když je nepodpoří ředitel?

Ředitel je samozřejmě klíčovou postavou, on musí být tím, kdo je změně nakloněn, a celý proces táhne. A učitel, který se připojí do některého z kabinetů – říkejme mu třeba pedagog-lídr nebo prostě kabinetář – v tom bude jeho hlavním pomocníkem. Ideální je však pracovat s celou školou. Během podzimu se setkáváme s řediteli všech základních škol a s projektem je seznámíme. Podpoříme minimálně 500 škol a já osobně doufám, že jich bude tisíc, tedy skoro čtvrtina všech základních škol v Česku.

Co dá účast v projektu přímo zúčastněným učitelům?

Přispěje především k jejich profesnímu rozvoji v problematice modernizace obsahu, metod a forem vzdělávání se zaměřením na kompetence a gramotnosti. Dojde nejen k posílení kompetencí učitelů v této oblasti, ale i ke zvýšení jejich profesního sebevědomí. Je to něco, co se těžko měří, ale kabinety jsme dělali pět let, takže víme, čeho si na nich jejich členové cenili nejvíce. Jedná se o bezpečné prostředí, kde mohou učitelé ukázat i své nedokonalosti, což si třeba ve svojí sborovně nedovolí. I to bychom rádi změnili. Naším cílem je, aby se ani ve školách učitelé nebáli ukázat, co umí a co neumí, aby se nebáli společně radit, vyzkoušet si tandemovou výuku, chodit na hospitace ke kolegům a tak podobně. Učitelé, kteří se do projektu zapojí, budou také lépe připraveni na práci podle revidovaných rámcových vzdělávacích programů.

Jak NPI ČR zúčastněné pedagogy podpoří?

Máme připravenou podporu dvojího druhu – adresnou a neadresnou. První bude směřovat na zapojené školy i jednotlivé pedagogy a budou ji tvořit především vzdělávací akce sestavené na míru dané školy. A protože chceme školy přesvědčit, že by o své práci měly začít uvažovat jinak, museli jsme i my změnit přístup. Nemůžeme po učitelích chtít, aby opustili frontální vyučování, a sami je stejnou formou vzdělávat. Proto jsme si sestavili jednoduchý koncept zásad aktivního učení.

Znamená to, že budou vzdělávací akce živější, plné konkrétních příkladů?

Ano, chceme informace předávat aktivnější formou, ať už půjde o online, nebo prezenční setkání. Co nejvíce prostoru bude vyhrazeno tréninkům, hospitacím, tandemové výuce a dalším praktickým ukázkám. Když si něco člověk vyzkouší na vlastní kůži, je to pro něj vždycky přínosnější. Tato adresná podpora se pak přetaví do podpory neadresné. Z tréninků a hospitací vzniknou například instruktážní videa a další audiovizuální materiály, které učitelé najdou na internetu v databázi otevřených zdrojů. Budou k dispozici i pro učitele, kteří nejsou do projektu zapojeni.

Školám také plánujete pomoci s tvorbou školních vzdělávacích programů (ŠVP)?

Ano, to bude poslední vrstva podpory. Školní vzdělávací programy bohužel často sklouzávají k formalismu, vedení školy je založí do šuplíku a dál s nimi nepracuje. V rámci projektu vzniknou tři modelové ŠVP – jeden bude odpovídat dosavadní organizaci výuky většiny škol, kdy předměty odpovídají vzdělávacím oborům, druhý bude pracovat s integrací předmětů (oborů) a třetí bude postaven na tématech nahlížených z různých oborů. Modelový program pochopitelně není něco, co by škola musela přijmout jako celek, pouze se jím může při psaní svého ŠVP inspirovat. Ředitel si řekne: „Tohle se mi líbí, tohle beru, a tohle ne, to by u nás nefungovalo.“ Chceme být hodně konkrétní, a tak například u očekávaných výstupů, co by děti měly umět, budou i ukázky videí a dalších inspirativních materiálů. Abychom toho docílili, chceme, aby se na tvorbě jednotlivých modelů podílely i školy zapojené do projektu.

Zmínil jste metodické kabinety. V čem se jejich fungování bude lišit od projektu SYPO?

Systém kabinetů se nám osvědčil, a tak nebyl důvod ho příliš překopávat. Některé změny přesto budou. Jednou z nich je, že tentokrát budou kabinety intenzivněji pracovat v menších regionech, místo 14 krajů máme 35 území. Například Liberecký kraj bude rozdělen do dvou – jedno bude zahrnovat okresy Liberec a Česká Lípa, druhé Jablonec nad Nisou, Turnov a Semily. Čas od času se ale budou učitelé setkávat i s kolegy z dalších území. Kabinety se budou podílet také na přípravě vzdělávacích akcí, jichž je na více než pět let trvání projektu naplánováno přes 10 tisíc. To v průměru znamená čtyři až pět akcí měsíčně v každém z 35 území.

A další novinky?

Ke spolupráci bychom tentokrát chtěli přizvat i další hráče a v jednotlivých regionech sestavit skutečnou komunitu lidí, kterým na změnách k lepšímu záleží. Stojíme o spolupráci s lidmi z místních akčních plánů, Českou školní inspekcí nebo s neziskovými organizacemi, jako je například Eduzměna. Oslovit chceme i zřizovatele a rodiče.