BLOG. Jak přirozeně a hravě rozvíjet čtenářskou gramotnost u předškoláků?

Rozvoj čtenářské gramotnosti v mateřské škole neznamená učit děti předčasně číst a psát. Začíná nasloucháním, vyprávěním, porozuměním příběhu nebo hledáním rýmů. Děti přitom nemusí sedět u stolečku. Mohou poznávat pohádkové postavy podle indicií, sestavovat věty z obrázků nebo hledat, která slova znějí podobně. Předčtenářské dovednosti tak rozvíjejí přirozeně, prostřednictvím pohybu, smyslových her a vlastního prožitku.

Zatímco první ročník Letní školy pro pedagogy, který se konal loni v létě v Mateřské škole Vintířov, se zaměřoval na matematickou gramotnost, letošní druhý ročník se zaměřil na gramotnost čtenářskou, resp. předčtenářské dovednosti u předškoláků. Setkání opět propojilo teoretické poznatky, požadavky revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a především praktickou práci s dětmi.

Od teorie rovnou k dětem

V úvodní části jsme se věnovaly tomu, co čtenářská gramotnost v předškolním vzdělávání znamená, jaké předčtenářské dovednosti můžeme u dětí rozvíjet a jak je přirozeně začleňovat do běžného dne. Následovala praktická ukázka přímo s našimi předškoláky.

Celým dopolednem nás provázela známá Pohádka o veliké řepě. Na jednom jednoduchém příběhu jsme ukázali, kolik různých vzdělávacích příležitostí může pedagog dětem nabídnout.

Začali jsme v ranním kruhu logopedickou rozcvičkou a procvičováním mluvidel před zrcátky. Následovala narativní pantomima motivovaná zahrádkou a řepou, při které děti doprovázely vyprávění pohybem. Pracovaly s dějem známé pohádky a prostřednictvím emočních kartiček přemýšlely například nad tím, jak se asi cítil dědeček, když objevil obrovskou řepu nebo když zjistil, že ji sám nedokáže vytáhnout. Nechybělo ani získávání nových informací o různých druzích řepy a jejich velikosti.

Pohádku jsme si následně zdramatizovali a propojili ji s hudbou a písněmi.

Když se učí děti i dospělí společně

V další části jsme děti rozdělili do týmů k účastnicím letní školy a začala společná práce na stanovištích. Děti s učitelkami například:

• „četly“ pohádku pomocí obrázků a piktogramů,

• rytmizovaly názvy pohádkových postav a určovaly počet slabik,

• skládaly děj pohádky ve správné posloupnosti,

• vyhledávaly písmeno Ř a procvičovaly zrakové rozlišování.

Následovaly další praktické aktivity zaměřené na rozvoj řeči, sluchového a zrakového vnímání, orientaci v textu, porozumění i vyjadřování. Vyzkoušeli jsme si například procvičování motoriky mluvidel s využitím různých pomůcek, jazykový fotbal, společné tvoření příběhu podle obrázků, hledání rýmujících se dvojic, práci s hádankami, orientaci v řádku nebo malované čtení.

Při aktivitě „kvetoucí květiny“ se papírové květy po položení na vodní hladinu postupně otevřely a odkryly ukrytý obrázek, který se stal součástí jednoduché věty. Při hře Semafor zase děti rozlišovaly podobně znějící slova, například koš a kos, a pomocí barev rozhodovaly, zda slyšely správné slovo.

Čtenářská gramotnost v pohybu

Z učebny jsme se přesunuli do tělocvičny. Tady se předčtenářské dovednosti propojovaly s pohybem, pamětí, smyslovým vnímáním, spoluprací, slovní zásobou a logickým uvažováním.

Děti s učitelkami například vstupovaly do zatemněného prostoru, kde baterkou prosvěcovaly ukryté obrázky. Po návratu musely ostatním členům týmu popsat, co viděly, a společně podle indicií určit pohádkovou postavu.

Při další aktivitě si děti i paní učitelky zapamatovaly obrázek, překonaly překážkovou dráhu a hledaly tři obrázky, ze kterých následně sestavily jednoduchou větu. Děti také řadily paní učitelky podle písmen, která měly na sobě, a společně tak vytvářely jednoduchá slova podle předlohy.

Další hry nabízely různé způsoby, jak propojit pohyb s nasloucháním, vyjadřováním nebo hledáním souvislostí:

• Rybky z rybníka: Paní učitelka vylovila rybku s obrázkem, který si členové týmu museli zapamatovat. Po překonání překážkové dráhy hledali předmět, který k obrázku významově patřil – například k hrnku talíř.

• Zvířecí zaklínadla: Děti poslouchaly začátek veršovaného zaklínadla a podle rýmu hledaly správný obrázek – „Čáry máry babka, ať je z tebe…“ Potom běžely pro obrázek žabky.

• Voňavé lentilky: V pomůckách nazvaných „voňavé lentilky“ byly ukryty různé vůně. Dítě nejprve přivonělo, překonalo pohybovou trasu a následně hledalo obrázek odpovídající tomu, co cítilo.

• Zvířecí dvojice: Účastníci si vybrali zvíře, které předváděli pohybem i zvukem, a snažili se najít odpovídající dvojici – matku a mládě.

• Životní cyklus: Děti překonávaly odpor pružné gumy a postupně získávaly jednotlivé obrázky. Celý tým z nich následně skládal například cestu od semínka k rostlině.

Když do učení zapojíme smysly

Po pohybové části jsme se vrátili do třídy, kde nás čekaly smyslové hrátky. V aktivitě Radost v ledu děti rozpouštěly ledovou kouli, uvnitř které se ukrýval lísteček s jednoduchým sociálním úkolem – například „Pohlaď kamaráda“ nebo „Řekni něco hezkého paní učitelce“.

Na dalších stanovištích děti hledaly a poznávaly písmena, pracovaly s moukou, čočkou, obarvenými těstovinami, pískem i dalšími materiály. Pomocí kleštiček například vyhledávaly piktogramy a skládaly z nich věty. V obarvených těstovinách hledaly dvojice stejných písmen a v čočce pátraly po předmětech začínajících na určenou hlásku.

Při „zatloukání“ nejprve vytleskaly slabiky daného slova a následně zatloukly odpovídající počet hřebíčků. Jinde foukaly brčkem do vody a objevovaly ukrytá písmena nebo je přes síto zasypávaly moukou, znovu odkrývaly a porovnávaly jejich tvary.

Na jednotlivých aktivitách jsme chtěli ukázat, že rozvoj předčtenářských dovedností je mnohem širší než samotné poznávání písmen. Zahrnuje řeč a slovní zásobu, porozumění, naslouchání, vyprávění, schopnost pracovat s příběhem, sluchové a zrakové rozlišování, rytmizaci, orientaci v obrázku a textu, paměť, posloupnost i práci se symbolem. Součástí je také podpora zájmu dítěte o knihy, písmena a psanou řeč.

A nakonec vlastní pomůcky

Po obědě naši předškoláci odešli domů a poslední část letní školy patřila pouze pedagogům. Kolegyně si samy vyrobily několik didaktických pomůcek, které si mohly odvézt a následně využít ve své praxi.

První z nich bylo velké papírové jablíčko s otvorem pro ruku s ponožkovým červíkem. Společně s jednoduchým textem vznikla pomůcka pro dramatizaci pohádky Jablíčko a červík. Další bylo netradiční prostorové pexeso se želvičkami ze zelené čtvrtky a plata od vajíček. Nakonec učitelky vyráběly písmenkové zmrzliny, při kterých děti podle předlohy skládají „kopečky“ z víček s písmeny. Všechny tři pomůcky si můžete vyrobit podle návodů v samostatném boxu.

Při společné práci s dětmi si kolegyně mohly jednotlivé činnosti vyzkoušet a bezprostředně sledovat dětské reakce. Rozvoj čtenářské gramotnosti přitom nemusí být samostatnou „lekcí“. Může přirozeně prostupovat celým dnem – rozhovorem, pohádkou, dramatizací, pohybem, hudbou, hrou se slovy, obrázky, rytmem i společným přemýšlením.