Budoucí zdravotníci potřebují péči už ve škole. Kulatý stůl řešil duševní zdraví, odměny za praxi i výuku latiny
Redakce
29. 10. 2026
Jak udržet budoucí sestry a další nelékařské zdravotníky zdravé, motivované a připravené na praxi? Na to hledal odpovědi kulatý stůl, který se 24. září 2026 konal v Senátu PČR. Akci uspořádala Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Kladno pod záštitou senátorky Adély Sucharda Šípové. U jednoho stolu se sešli zástupci škol, nemocnic, ministerstva zdravotnictví, ministerstva školství a lékařských fakult.
První blok otevřela Petra Mikešová, učitelka odborných předmětů a školní metodička prevence SZŠ VOŠZ Kladno. Upozornila, že u dospívajících prokazatelně přibývá úzkostí, depresí a sebepoškozování. Žáci zdravotnických škol přitom už během studia přicházejí do styku s nemocí a smrtí a musí být empatičtí, i když se sami ještě nevyrovnali s vlastními problémy.
Duševní zdraví žáků
„Studenty musíme naučit pečovat o své duševní zdraví, jinak nám vyhoří a odejdou při studiu nebo brzy po nástupu do praxe. Kapacity škol navyšovat musíme, ale stejně důležité je, koho přijímáme a jakou péči jim jsme schopni dát,“ řekla Mikešová.
Panelistky z pedagogicko-psychologické poradny a školních poradenských pracovišť se shodly, že metodici prevence a výchovní poradci dnes suplují psychoterapeutickou péči, na kterou nemají čas ani kvalifikaci. Školní psycholog přitom musí podle současných pravidel vystudovat jednooborovou psychologii, a psychologů je proto na školách kriticky málo. Diskuse se proto zabývala úpravou kvalifikačních předpokladů, například formou školního psychoterapeuta nebo metodika prevence či výchovného poradce pracujícího pod supervizí. Zaznělo také, že demografický vývoj vyžaduje investice do kapacit zdravotnických škol.
Odměna za praxi jako motivace
Druhý blok se týkal odborné praxe. Hlavní sestra ČR Alice Strnadová, v jejímž zastoupení vystoupila Marta Faiereislová z ministerstva zdravotnictví, potvrdila, že ministerstvo systémové zavedení finanční odměny za produktivní činnost žáků na praxi jednoznačně podporuje. Možnost odměny dává školský zákon v § 122. Platit ji ale zatím chtějí jen někteří zřizovatelé nemocnic, a pro zavedení odměny je proto klíčové zapojení krajů.
„Finanční odměna pro studenty je podle mě klíčová. Jde o spravedlnost a rovné podmínky. Odměnou je také učíme, že jejich práce i péče má obrovskou hodnotu. A zdravotníků budeme kvůli demografickému vývoji potřebovat stále víc,“ uvedla senátorka Adéla Sucharda Šípová.
Řeč byla také o posuzování zdravotní způsobilosti žáků. Podle Anety Kovářové z ministerstva zdravotnictví je problém v tom, že praktický lékař se často nedozví, že je žák sledován například kvůli duševnímu zdraví. Ministerstvo zdravotnictví proto s ministerstvem školství pracuje na revizi právní úpravy.
Latina pro současnou kliniku
Třetí blok se věnoval výuce odborné latinské lékařské terminologie. Odborníci z lékařských fakult UK se shodli, že její ukotvení v rámcových vzdělávacích programech je příliš vágní. Doporučili sjednotit učební plány napříč školami, aktualizovat učební materiály, pevněji zakotvit předmět v kurikulárních dokumentech a zaměřit výuku na potřeby klinické praxe. Zástupci ministerstev školství i zdravotnictví slíbili změnu.
