Pracovní stres a zhoršená komunikace s rodiči. Jak vedení škol může podpořit učitele v náročné profesi?
V posledních letech učitelé častěji uvádějí, že se výrazně zhoršila komunikace s rodiči, která je pro většinu z nich náročnější než se samotnými žáky. Tento jev potvrzuje výzkum vědců z Národního institutu SYRI a Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Výzkumníci se zaměřili na to, jak učitelé vnímají svou pracovní schopnost a faktory, které ji ovlivňují. Jejich studie ukázala, že pracovní nároky často přesahují rámec profesního života, což vede ke konfliktům mezi prací a rodinou, a dále zhoršují situaci učitelů. Jejich výpovědi poukazují na rostoucí obavy z nezdravého životního stylu, který je ovlivněn fyzickými, sociálními a organizačními pracovními požadavky, ale také samotným pracovním prostředím. Učitelé například upozorňovali na nedostatek času během dne nejen na odpočinek, ale i na pravidelné stravování, a někdy dokonce nemají možnost dodržovat základní hygienické návyky během přestávek, jelikož musí dohlížet na třídu nebo vykonávat dozor na chodbách. Tyto faktory, společně s dlouhým stáním, mají negativní dopad na jejich zdraví a pracovní schopnosti.
Studie rovněž ukázala, že jedním z významných stresorů je komunikace s rodiči, která se pro učitele v posledních letech stala náročnější než práce se samotnými žáky. Výsledky odhalily, že ačkoliv učitelé mají snahu lépe porozumět rodičům dnešní generace žáků, vztahy mezi nimi se zhoršily. Někteří pedagogové poukazovali na nedostatek respektu ke své učitelské autoritě ze strany rodičů, kteří často nadměrně zasahují do jejich autonomie ve výuce. Učitelé však zároveň dodávali, že s celou řadou rodičů mají dobré vztahy, avšak jeden „problémový“ rodič mění atmosféru v celé třídě. Učitelé uváděli, že komunikace s rodiči se často týká odlišných pohledů na vedení pedagogického procesu či chování žáků. Mnoho rodičů je přesvědčeno, že by školy měly učit jiným způsobem nebo přistupovat k žákům odlišně. Tento postoj je podle učitelů důsledkem dvou faktorů: pandemie covidu-19, kdy rodiče mohli „v přímém přenosu“ sledovat práci učitelů, a rozšíření informací ohledně různých výchovných a vzdělávacích přístupů, které jsou dostupné na internetu.
Nedostatek respektu rodičů k učitelům jako profesionálům a tendence zpochybňovat jejich odbornost mají významné důsledky. Studie ukázala, že negativní postoje rodičů k učitelům přispívají k mezilidským konfliktům, které vedou k pracovnímu stresu, pocitům profesní nedostatečnosti a narušení profesní identity. Zároveň učitelé reflektovali, že během svého studia nebyli na komunikaci s rodiči dostatečně připraveni. Dalším problémem, který v komunikaci s rodiči vnímají, je nerespektování jejich pracovní doby a osobního volna. S rozmachem digitalizace rodiče využívají různé komunikační platformy a na učitele se často obrací i mimo jejich pracovní hodiny.
Ne každý problém na školách lze efektivně řešit, nicméně klíčovou roli zde může sehrát vedení školy. Ředitelé mohou učitelům zajistit přiměřené přestávky na odpočinek, osvěžení, hydrataci a udržování hygieny. Studie naznačuje, že učitelům by ulevilo, kdyby pořádek na chodbách během přestávek namísto nich zajišťovali nepedagogičtí pracovníci. Ředitelé mohou zvážit i zavedení hodinových přestávek pro učitele v rámci rozvrhu. Zmírnění důsledků dlouhého sezení u počítače a nadměrného hluku ve škole by mohlo přinést ergonomické vybavení, jako jsou vhodné stoly a židle a zavedení technických řešení ke zlepšení akustiky ve třídách, na chodbách a v jídelnách.
V oblasti komunikace s rodiči se osvědčují dny otevřených dveří, kdy mohou rodiče navštívit nejen školní prostory, ale i samotnou výuku. Další účinnou praxí jsou mimoškolní aktivity, při kterých se učitelé setkávají s rodiči a žáky škol v neformálním prostředí. Ve školách, které reflektovaly minimální problémy v komunikaci s rodiči, se osvědčil systém tripartit, kde se potkává učitel, žák a rodič a společně řeší studijní výsledky daného žáka. Učitelé shodně uváděli, že klíčová je pro ně podpora vedení školy při obtížných situacích v komunikaci s rodiči. Mimo výše uvedené by se školy měly v rámci vzdělávání více zaměřit na školení komunikačních dovedností, zejména v souvislosti s komunikací s rodiči. Pro učitele je rovněž důležitá zpětná vazba, a to nejen od žáků a jejich zákonných zástupců, ale také od vedení školy a kolegů, která učitelům pomáhá lépe zvládat nároky učitelské profese.
